Setkávání s křesťany

Kdybychom všichni druhým činili dobro, nakonec se naše cesty protnou. A pomalu, postupně, poznenáhlu se utvoří ona kultura setkávání, které máme tolik zapotřebí. (František)

Již podruhé jsem si vypůjčil moudrá slova papeže Františka o setkávání, poprvé v článku Jak se pozná fanatik? O námětu setkávání s křesťany uvažuji už několik měsíců a toto zrání uspíšil diskusní příspěvek pana Jiřího Zelinky k mému předchozímu blogu.

Na tomto blogu se zasévá a pečlivě pěstuje ostrá nenávist k lidem jiného světonázoru. Je to znakem neschopnosti přijmout běžný fakt lidské rozmanitosti. Vaše nenávist (a všech vám podobným) nakonec přináší své ovoce v celém světě, ve formě vyvražďování křesťanů - naposledy ve Srí Lance. Je mi stydno za všechny podobné štváče ve stylu autora tohoto blogu a jeho kývalů.(Jiří Zelinka)

Moderní evropská kultura značnou měrou vychází z křesťanských tradic. Velikáni evropské vědy i umění byli velmi často upřímně věřící křesťané. S Izákem Newtonem se setkáváme v rovnicích nebeské mechaniky, s Gregorem Mendlem u základů genetiky, posloucháme hudbu Johanna Sebastiana Bacha. Nikdy jsem nezaznamenal, že by životní dílo Newtona, Mendla nebo Bacha někdo zavrhoval pro jejich křesťanské vyznání. K odkazu Galilea Galilei nebo Charlese Darwina se však ne všichni chováme s úctou.

Dnešní svět je složitější než byl ten před třiceti lety. Železnou oponu nahradilo multipolární hemžení, s obtížemi se orientujeme v obrovském množství informací a názorů na internetu. Prožíváme virtuální realitu na sociálních sítích a je čím dál obtížnější rozhodnout, kam skutečně patříme a kdo jsou ti druzí. Někdy se zdá, že svět se zbláznil.

Jsem agnostik, pro někoho možná ateista. Jsou křesťané ti druzí nebo můžeme být nositeli společné evropské kultury setkávání, o které mluvil papež František?

Existuje mnoho témat, která naši společnost rozdělují, kterým bychom se však neměli vyhýbat. Přistupujme k diskusím s úctou a pokorou a mějme na mysli to hlavní - pro zachování evropské kultury setkávání musí rozumný člověk cítit spojenectví s ostatními rozumnými lidmi bez ohledu na jejich světonázor.

Můžeme přijmout fakt lidské rozmanitosti, existují však určité hranice. Fanatik ztrácející kontakt s realitou je nebezpečný bez ohledu na svoji "rozmanitost". Nemůžeme mlčet například vůči popíračům holokaustu. Dále ukažme, že kreacionismus mladé Země je ostudou především pro křesťany. Zkusme si říct, k čemu má skutečně sloužit sexuální výchova ve školách. Postavme se agresivním zeleným ideologiím. Studujme nejen bibli, ale s plnou vážností i přírodní vědy a historii, i tam jsou odpovědi na naše otázky.

Věřím, že při obraně civilizace, dokáže rozumný ateista či agnostik najít spojence mezi rozumnými věřícími a naopak. Věřím, že většinové spojenectví rozumných lidí uhájí demokratický a sekulární charakter naší společnosti před silami temna.

A pro pana Zelinku: Na Srí Lance vraždili náboženští fanatici. Nelíbí se vám jejich "rozmanitost"?

Autor: Karel Tejkal | sobota 11.5.2019 19:13 | karma článku: 11,79 | přečteno: 418x
  • Další články autora

Karel Tejkal

Fermiho paradox a temná hmota

5.5.2021 v 13:42 | Karma: 13,17

Karel Tejkal

Kreacionista klade otázky

18.4.2020 v 20:15 | Karma: 15,09

Karel Tejkal

Satan a miliony let

12.4.2020 v 21:03 | Karma: 16,49