Křesťané z bible vědí, že existuje skutečný nepřítel, který obchází kolem a hledá koho by sežral a zničil. Je to Satan.
Ve svém předchozím blogu jsem zmínil způsob, jakým kreacionisté mladé Země (dále jen kreacionisté) hodnotí krásu přírody, jejímž zdrojem je údajně dokonalé boží stvoření. Na druhé straně v přírodě všudypřítomné utrpení (smrt) považují za důsledek pádu do hříchu. Co se kreacionistům líbí, přisuzují stvořiteli, co se jim nelíbí, je důsledkem Adamova hříchu. Kritérium líbí / nelíbí (vyhovuje / nevyhovuje věroučnému fundamentalismu) je pro kreacionistické uvažování zcela zásadní. Co se kreacionistům nelíbí je pochopitelně možné svádět i na vládce pekel.
Dnes nabízím zamyšlení nad článkem "Trojský kůň" dlouhých věků, ze kterého také pocházejí použité citace.
Bible popisuje Satana jako vysoce inteligentního a lstivého. On jistě věděl, že přímý útok ke zpochybnění Božího slova by pravděpodobně nebyl příliš úspěšný. Lepší strategií bylo vymyslet plán, který by odemkl brány zevnitř a umožnil by tak příliv pochybností a svárů. Muselo to být něco, co nezpůsobí zjevné pohoršení ani nebude útočit na základní pilíře církve, jako je kříž, spasení atd. Něco, co je přitažlivé lidskému intelektu, ale nespustí to žádný poplach. Myšlenka, která by vypadala jako zcela neškodná a oddělená od teologie, takže by byla klidně přijata.
Z biblických rodokmenů můžeme velmi přesně určit počátek vesmíru. Svět byl podle přesných Usheerových dat stvořen za šest pracovních dní v roce 4004 př. n. l. Trojským koněm, plíživě zpochybňujícím autoritu božího slova, se proto měly stát dlouhé věky, vybájené evoluční miliony let.
Součástí intrik se stal i velmi zbožný Isaac Newton, kterým se kreacionisté rádi chlubí, přestože definitivně pohřbil biblickou představu Slunce obíhající kolem Země. Ukázal, že na nebi i na zemi platí tytéž zákony mechaniky. Dodnes obdivovaná formální krása Newtonových pohybových rovnic však učinila vědce pyšnými. V období osvícenství učenci poprvé významně zpochybnili autoritu písma, spoléhajíce na ošidnou lidskou mysl a racionalitu. Věda se stala nástrojem ďábla.
James Hutton a Charles Lyell jsou považování za zakladatele moderní (rozuměj satanské) geologie.
James Hutton pozoroval, že horniny na povrchu erodují vlivem vody a vzduchu, jsou přeneseny a uloženy v moři a vyvozoval, že poté mohou být teplem zpevněny a opět vyzdviženy na povrch, což odporovalo biblické představě, že horniny pocházejí z rozsáhlé potopy. Charles Lyell prosazoval kacířskou myšlenku, že dnešní pochody měnící zemskou kůru probíhaly stejnou rychlosti a se stejnými výsledky i v geologické minulosti. Tvorba usazenin je poměrně pomalá, mocné vrstvy sedimentů tedy ukazují na dlouhou geologickou historii. Není divu, že na Charlese Lyella přímo navazoval Charles Darwin, který pro evoluční vývoj organismů miliony let nezbytně potřeboval.
Kristově věci nepomáhá kompromis mezi Božím slovem a lidskými nespolehlivými názory. I když Lyellovy myšlenky uniformitariánské geologie jsou dnešními geology všeobecně odmítány jako nelegitimní, přesto se jeho chybným myšlenkám podařilo vplížit se prakticky bez povšimnutí do pevnosti biblické autority. Strážci měli rozpoznat, že takové myšlenky neodpovídají Božímu slovu, a okamžitě měli spustit poplach!
Pak zde byla paleontologie, jejíž rozvoj je s geologií úzce svázán. Ukázalo se, že Satan fosilie do geologických vrstev pečlivě roztřídil, aby budily zdání, že katastrof v geologické historii Země bylo více než jedna. Představě opakovaných katastrof někdy provázených opakovaným stvořením tehdy podlehli i někteří význační kreacionisté. Satan byl spokojen.
Bezbožná věda však Lyellovými spisy neřekla poslední slovo. Ve 20. století se s rozvojem jaderné fyziky objevily metody, údajně schopné stáří hornin měřit na základě zastoupení vybraných izotopů prvků. Tyto metody jsou všeobecně rozšířené a formálně dávají konzistentní výsledky. Co když však Satan záměrně míchá radioizotopy v horninách, aby z pohledu spásy pochybnou teorii milionů (miliard) let stáří vesmíru udržel při životě?
Přijetím obrovského stáří Země, se Boží pevnost stala obětí nesčetných nájezdů zvenčí a rozporů zevnitř. Jestliže fosilní záznam s veškerou v něm zaznamenanou smrtí a utrpením byl uložen miliony let předtím, než Adam zhřešil, pak Bůh musel smrt zavést už při stvoření! Tudíž smrt a utrpení v celém stvoření nemohl způsobit Adamův hřích. Od čeho nás tedy Ježíš zachránil?
Naštěstí zde máme poslední hrstku biblicky poctivých vědců, kteří nadále hájí pravdu zprostředkovanou božím slovem a kteří nesedli na lep Darwinovým darebákům ani v otázkách stáří světa. Biblicky poctivý vědec 21. století se vyznačuje vysokou odolností proti veškeré validní argumentaci a miliony let popírá navzdory zcela zdrcující evidenci. Věda, která se kreacionistům nelíbí, je vědou satanskou.
