Jan Švadlenka

O to predsa nejde. Otázka je, AKO sa dali tieto súčasti dohromady, aby tento metabolizmus fungoval.

Jak? Přece přírodním výběrem. Ten proces je již dobře popsán i zdokumentován.

Jan Švadlenka " Přece přírodním výběrem." >>> To nie je vysvetlenie.

Podle toho, na co se ptáte. Vaše otázka byla obecná, odpověděl jsem tedy obecně. Obecný mechanismus, který vede ke vzniku účelných vlastností, je přírodní výběr.

Jan Švadlenka Prírodný výber je pojem, nie vysvetlenie, ako sa dali dohromady komponenty Krebsovho cyklu. Na to som sa pýtal. Na popis. Keď napr. budem tvrdiť, že náhodnými zmenami a výberom mi z vety: "Nekric hop kym nepreskocis" ....vznikla napr veta: "Obsah stvorca zostrojeneho nad preponou pravouhleho trojuholnika je rovny suctu obsahov stvorcov zostrojenych nad jeho odvesnami", ....tak to musím dokázať niečím viac, ako len tvrdením "že výber". Nezvyčajné tvrdenia si vyžadujú nezvyčajné dôkazy. (Carl Sagan)

Pořád nerozumím, na co přesně se ptáte. Jste stále dost obecný. Přírodní výběr je definován takto:

1) Mutace jako zdroj variability.

2) Nadprodukce potomstva.

3) Dědičnost.

4) Selekce.

Těmito procesy vznikl Krebsův cyklus poskládáním dílčích kroků, které již byly součástí jiných metabolických drah. Stalo se to postupnými úpravami existujících enzymů.

Jan Švadlenka

"Stalo se to postupnými úpravami existujících enzymů." >>> Veď práve na to sa pýtam. Popíšte tie postupné úpravy po jednotlivých mutáciách. Samozrejme každý člen postupnosti (=pozmenený enzým jedinou mutáciou), musel plniť nejakú funkciu. Ako sa to dopracovalo až po Krebsov cyklus?

Jak to vysvětlit, když nerozumíte biochemii. Každý enzym má specificitu k různým substrátům. K některým více, k jiným méně. Mutace může tuto specificitu změnit, takže pouze zesílí nějakou reakci při zachování původní funkce. Pokud to baktérií poskytne nějakou výhodu, začne tohoto enzymu využívat. Tohle už bylo pozorováno - u různých bakteriálních skupin se během velice krátké doby vyvinula schopnost metabolizovat různé lidmi vyrobené látky uvolněné do prostředí. Vznikly dokonce metabolické dráhy, včetně regulace exprese nových enzymů. Bakteriím se to hodilo, protože ty látky představují zdroj uhlíku, a tedy i energie. To trvalo pár desítek let. Představte si miliardu let. Navíc odkazuji níže - baktérie mohou mít více kopií téhož genu. Muzovat může jenom jedna z nich, zatímco jiná si zachová plně původní funkci.

Už jsem asi pochopil, o co vám jde. Zde bych podotkl, že srovnáváte nesrovnatelné. V biologických systémech nejde o dva sobě nepodobné texty, mezi nimiž není možný žádný přechod, a tudíž nelze nijak dovodit, jak se jeden vytvořil z druhého. Takhle relativně přesné čtení je pouze u genetického kódu, ale už zdaleka ne u dalších kódů, struktury bílkoviny na základě aminokyselinové sekvence, apod.

Spíše bych to připodobnil tomuto: http://www.zasifruj.cz. I když hodně přeházíte písmenka ve větě, mozek ji pořád dokáže přečíst, ačkoli s tím má občas potíže. Dalšími přesmyčkami ovšem mohou vznikat slova, která už pro mozek budou nesmyslná či je bude číst jinak.

Ale ani toto není přesné srovnání, protože předpokládá jedinou ustálenou podobu jazyka s víceméně danými významy slov. Jenže v biologických systémech se i ten "jazyk" vyvíjí, mění se významy i kontext.

Takže váš dotaz dává asi takový smysl jako následující situace: představte si, že exisuje určitá suma písemností v praslovanském jazyce a pak třeba ve slovenštině. Neexistují žádné písemnosti z doby, kdy se slovenština vyvíjela. A vy budete hledět na oba jazyky a chtít po lingvistovi, aby jasně vyčíslil počet kroků, jimiž se praslovanština změnila ve slovenštinu. Pokud toho nebude schopen, prohlásíte to za důkaz, že slovenštinu musel vytvořit Bůh (viz "Bůh mezer").

Anebo ještě jinak: představte si, že hledíte na současnou ruštinu a současnou slovenštinu a odmítáte jakékoli důkazy, že jsou společného původu, protože věda neumí vysvětlit, jakými konkrétními kroky se jednotlivá slova a významy vytvořily ze společného prazákladu. Tohle srovnání je možná přesnější.

Jan Švadlenka

"Neexistují žádné písemnosti z doby, kdy se slovenština vyvíjela. A vy budete hledět na oba jazyky a chtít po lingvistovi, aby jasně vyčíslil počet kroků, jimiž se praslovanština změnila ve slovenštinu." >>> Lenže spôsob kódovania i čítania sa v bunkách nemení. Jednotlivým tripletom sú priradené jasne definované aminokyseliny. ...Takisto vo väčšine prípadov platí, že keď zmeníte čo i len jednu aminokyselinu na aktívnom (väzobnom) mieste proteínu či enzýmu - prípadne narušíte atomárne usporiadanie kofaktoru v enzýme, prestane fungovať. Áno, v prípade neúplných slov si náš mozog dokáže domyslieť, čo je to za slovo. Avšak v prípade neúplného usporiadania aktívnych miest proteínov, kofaktorov, atď, systém prestane fungovať.