Socialistický realismus, lidová demokracie... Mnozí z nás si ještě vzpomínají na adjektiva, kterými režim před rokem 1989 ideologicky vylepšoval některé obecné, režimu nepohodlné pojmy.
Ve skutečnosti socialistický realismus s realitou mnoho společného neměl a lidová demokracie nebyla ani lidová ani demokracie. Podobně bychom měli nahlížet na tzv. biblický realismus, o kterém se můžeme dočíst například v článku Modely Potopy a biblický realizmus na webu kreacionismus.cz.
O Bibli, Božím zapsaném slově, by se nemělo spekulovat. Její učení představuje vyřčenou pravdu a musí být základem všech našich teorií včetně teorie Potopy. To se týká nejen tvrzení výslovně v Bibli uvedených, nýbrž i všeho, co lze logicky vyvodit ze zmíněných tvrzení. Dokonce i sám Ježíš potvrdil Potopu jako skutečnou událost, Archu jako skutečnou loď i Noema jako skutečnou osobu (Lukáš 17:26-27), takže jak ji může někdo z jeho vyznavačů popírat?
Bible se přímo hemží pohádkovými postavami a zázraky. Biblickým příběhům snad může někdo věřit, ale vydávat je za (objektivní) vyřčenou pravdu (realitu) je přece jen poněkud za hranou. Opět máme před očima příklad, jak by mohly dopadnout přírodní vědy, kdyby se světské moci chopili (bibličtí) kreacionisté a podobní šílenci.
Bibličtí kreacionisté věří v celosvětovou potopu, což plyne už z jejich pojmenování. Avšak to, jak probíhala, je v komunitě kreacionistických geologů předmětem intenzívní debaty.
Náboženský fundamentalista má základní dogma. Pochybnosti, které by dovolily dogma podrobit zkoumání či nedejbože přehodnotit, se nepřipouštějí. V jednu potopu věřiti budeš. Bez ohledu na skutečnost, že v reálném světě po popisované události nenacházíme žádné relevantní stopy.
Ano, máme zde mocné vrstvy sedimentů, ty však jsou s velmi vysokou pravděpodobností různě staré, případně musely vznikat v řádově delším časovém úseku, než byla pouhý rok trvající biblická potopa. Vrstvy sedimentů jsou často proloženy vyvřelinami, sopečnou činnost však bible v souvislosti s potopou nikde nezmiňuje. Máme složité erodované vrstvy, které v době eroze již musely být zpevněny a které jsou překryty mladšími sedimenty. Nacházíme hřbitovy organismů, na jejichž vzniku se mohla podílet voda, fosilie jsou však roztříděny tak, že mladší organismy ve starších vrstvách chybí.
Avšak tam, kde Bible zásadně mlčí, máme volnost, abychom využili vědu, která by nám pomohla vytvářet modely, které by pomohly osvětlit jasná učení Písma. Vytváření modelů je příklad toho, jak se věda užívá ke službě. Na rozdíl od toho autoritativní využívání vědy, jak se s ním setkáváme u všech, kdo neberou knihu Genesis dostatečně vážně, dává před jasným učením Bible přednost názorům, které nejsou v souladu s rozumnou hermeneutikou.
Takže máme předpoklad, s velmi vysokou pravděpodobností chybný, nad kterým kreacionisté budují pohádkovou nadstavbu a snaží se nás přesvědčit, že jejich počínání je kdovíjak vědecké. Někteří výtečníci tento proces dokonce nazývají "hledáním pravdy".
A tak se v kreacionistické pravdologii například dočteme, jak před potopou musely být nejvyšší hory na Zemi nižší než dnes, protože přece jen asi nebylo dost vody na zatopení osmitisícovek (tudíž potopu musela doprovázet vydatná horotvorná a sopečná činnost), jak se po potopě rychle vytvořily ledovce doby ledové a honem rychle zase roztály, jak se rozletěly kontinenty a jak kmitalo zemské magnetické pole, jak se z původních stvořených druhů, které se ještě jakž takž vešly do archy, během pár století zázračné turboevoluce vyvinuly druhy dnešní, jak trilobiti museli být pohřbeni bahnem hned na počátku potopy, protože neuměli plavat, jak rychle vzniká uhlí, jak vody potopy vyhloubily Grand Canyon, jak příbuzenská plemenitba osmičlenné rodiny dokázala během několika generací lidstvo obohatit o dnešní rasy atd. atd.
Docela se děsím chvíle, kdy se tihle šílenci v rámci svatého tažení a v souladu s rozumnou hermeneutikou zaměří místo na Genesis třebas na Deuteronomium.
Když přitáhneš k městu, abys proti němu bojoval, nabídneš mu mír. Jestliže ti odpoví mírem a otevře ti brány, tu všechen lid, který je v něm, podrobíš nuceným pracím a budou ti sloužit. Jestliže k míru s tebou nesvolí, ale povede s tebou boj, oblehneš je. Až ti je Hospodin, tvůj Bůh, vydá do rukou, pobiješ v něm ostřím meče všechny osoby mužského pohlaví. Ale ženy, děti a dobytek i vše, co bude v městě, všechnu kořist z něho si ponecháš jako lup. Budeš užívat kořisti po svých nepřátelích, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh. Tak naložíš se všemi městy od tebe velice vzdálenými, která nepatří k městům těchto pronárodů zde. Ale v městech těchto národů, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, nenecháš naživu naprosto nikoho.Deuteronomium 20:10 – 20:16
