Snad jedině vymírající generace demokratů, pamětníků předválečného Československa, by dokázala čelit dnešní době. Žádná tlustá čára nových samovládců, ale historie prokazuje, že manipulace s občany se nezdařila za nejtvrdší totality a nebude platit ani teď. I když k politickému teroru novodobě ještě přibyl teror ekonomický.
17.listopadu 1989 nebyla revoluce. Naopak! Místo trestu byly funkcionáři KSČ, různí hochštapléři a veksláci přikryty sametem. Tak se z nich mohli stát vlivní a nejvlivnější šéfové státní správy a dirigenti ekonomiky. A tak řadový občan poznal, že poctivost a čestné jednání se nejen nevyplácí, ale škodí. Lidé ztratili víru v právo, spravedlnost a morálku, jako základ lidského soužití. Materiální a morální korupce je dnes rozšířena natolik, že se stala součástí každého jednání.
Je třeba se ohlédnout a konat. Tlusté čáry za minulostí jsou příčinou našeho současného problému. Nerad se přiznávám, ale Václav Havel byl pro mě v listopadu roku 1989 idolem, ale myslím, že už tehdy jsem rozpoznal, co je pseudomorálka a pseudohumanizmus a že trest za zločin musí následovat okamžitě. Jedině tak bylo možno uvést společnost do morální rovnováhy. Heslem: “Nejsme jako oni“ se zprostředkovaně postavil na stranu bývalých i současných zločinců.
Asi nemůže existovat demokracie bez politických stran. Dr. Edvard Beneš kdysi řekl:“ Aby se demokracie obrodila, je třeba, aby se politické strany vrátily ke svému poslání a úkolu. Úkolem strany je tudíž být nástrojem pro organizování společnosti demokratické, kontrolují státní správu a vládu, ale nevládnou. Omezují a kontrolují navzájem taky sebe.“
Ne náhodou jsem v titulku svého článku použil slova: Žít lidsky mezi lidmi. Mám je z novin Svobodné Slovo z června roku 1947. Tou dobou, k padesátému výročí založení strany Česko Slovenské Národně Sociální:“ Prahou pochodovalo 220.000 lidí. Rudé Právo, na ten den, prorokovalo špatné počasí. Bůh povětrnosti však nepodlehl komunistickému diktátu a dal nám podnebí přímo ideální. Bůh spravedlnosti také dokázal, že národ svou českou podstatou a vírou jde s těmi, kteří znají jeho duší, jeho cíle a naděje.“
