Babišovi ani ostatním šestadvaceti premiérům nevadí, že porušili článek 310 Smlouvy o fungování Evropské unie? Ve zmíněném bodě se EU vydávat dluhopisy zakazuje. Proto bych řekl, že EU opět obešla svoje pravidla.
Vadí vůbec někomu, že buďto v rámci politické korektnosti, nebo čistě pro očekávání ulitých a špinavých peněz, měli premiéři nataženou roušku i přes oči. Výsledkem vynuceného jednání o tomto paktu může také být, aby již nikdo nemohl reálně z totalitní EU vystoupit. Protože byl uzavřen pakt o společném ručení všech členských států za dluhy celé EU. Mohli by snad Češi při odchodu z EU vyplatit poměrnou část ze všech zadlužených států EU? Jen nerad to říkám, ale náš premiér svým podpisem zaprodal svobodu rozhodování občanů ČR.
Se zavázanýma očima si asi vůbec premiéři nevšimli, že podle Ursuly von der Leyenové bude čerpání z fondu spojeno s plněním nadnárodních reformních programů, ke kterým se bude muset zavázat každý členský stát? Investice budou spojeny, například s klimaticky odpovědným hospodářstvím. Možná, že nám bude zakázáno budování jaderných elektráren a kopečky osejeme větrníky, jako již na úrodných polích byly vypěstovány sluneční elektrárny. Budeme tedy půjčené peníze využívat k věcem, které mnozí z nás ani nechtějí?
Odkaz současnosti.
I když mojí valnou část života poznamenala vláda jedné strany, dnes vidím nesvobodu našich životů daleko propracovanější. Díky informační explozi začíná vítězit kombinace toho nejhoršího z bolševika a současného kapitalismu. Tedy, aktivisticky liberálního kapitalizmu. Svobodně vyjádřit názor začíná být stejně nebezpečné jak za totality. Kam zalezla lidská hrdost, která se rvala, i když jsme trpěli za vlády jedné rudé strany? Kde je morální satisfakce, že se necháváme manipulovat, na příklad aktivisty politických neziskovek? Naše takové totalitní týpky docela jistě rozumy čerpají na amerických a západoevropských univerzitách, kde již dávno zvítězily zločinná politická korektnost, přiblblý feminismus, klimatické šílenství, pomatený genderismus i jiné společenskovědní úchylky.
Další problém je společenský egoizmus a neschopnost pohlédnout za humna svojí rozežranosti. Protože není místo pro společnou věc, chybí vize. V roce 1945 chtěli Češi socialismus, v roce 1968 socialismus s lidskou tváří a roku 1989 si vysnili demokracii. Ví někdo, co chceme po dalších třiceti letech? Mimo pohodlí a hromadění majetku, snad jen co nechceme! Ale to není vize kam nasměrovat národ a naší krásnou zem.
Odkaz příštím generacím.
Jestli sedmidenní dohadování ministrů o zadlužení sebe samých, ještě schválí národní parlamenty, Evropská unie se díky nikým nevolených blahorodí, konečně stane utuženým spolkem. Jako celek si půjčí vlastně od sebe, neboť kdo jiný, než daňový poplatník bude nakonec sanovat banky, až se dostanou do nesnází. My Češi budeme splácet 36 miliard ročně, asi do roku 2058 a to Merkelová i Babiš, jistě už budou na pravdě Boží. Ty peníze zase budou chybět na něco jiného a mladí budou zase kritizovat: Proč si ti blbci brali tu půjčku, když jsme ji na nic nepotřebovali!
A vláda po dalších třiceti letech bude zase za lháře, protože za celou dobu na důchody zbývá pořád málo a naše průměrné platy v utuženém celku unie, nedosáhnou ani na nejvíce dnes zadlužené kamarády: Řecko 180% HDP, Itálie 130% HDP, Francie 99% HDP, Španělsko 98% HDP… Co se mi ještě špatně říká? Trhy východní Evropy získané po r. 1989 byly vyrabovány a takřka zkolonizovány špatně vyjednanými podmínkami, při vstupu do novodobé, neomarxistické RVHP.(Pardon, EU.) Doufám, že po příštích volbách nedojdeme zas o krok dál a nevyrabujeme budoucnost našim potomkům, na dalších třicet let.
