Voličská slušnost.

Probíhá totiž úžasná povolební atmosféra a teď je řada na vyvolených, aby vůli voličů naplnili. Také, aby jim to vydrželo do příštích voleb na další roky. Voliči – radujte se a množte se a nezapomeňte za čtyři roky znova přijít!

Slušný člověk přijde k volbám, vhodí volební lístek do urny a většinou čeká změnu. Takhle jednoduše by to šlo. Jenomže po volbách dostane po prstech a navíc známé kmotrovství z vážného aktu udělají další komediální rvačku o moc. K tomu dostane vysvětlení, že má cenu k volbám chodit. Menší města nejsou tak mediálně zajímavé, ostatně někde již mají hotovo. Ale občánku, podívej se třeba do Brna, nebo Prahy.  Jak se tam jeví, hnutí ANO, vítěz voleb, asi odklusá do opozice. V naší metropoli vyhrála ODS, ale nad radnicí Prahy bude vlát pirátská vlajka. Nedávné řečičky, že Pirátům nejde o koryta, jsou tak nějak zapomenuty. Inu, příležitost dělá zloděje!

Princip rovného hlasu.

Jen těžko chápu, že z modelu rovného hlasu, naši politici dokážou udělat paskvil. Nechápu, že zvolení zástupci převážně slušných lidí, v sobě nemají alespoň náznak morálního apelu ke svým voličům. Jestliže odvedený a přepočtený počet hlasů je mandátem k prosazení přání občanů, musí být spravedlivé a logické, aby vítěz obsadil žádané místo. A ještě lépe, každý kandidát dle počtu hlasů, jak rozhodl volič, by měl být zavázán občanovi.

Kde je hranice volební účasti, lepe řečeno volební neúčasti? Neměli by se zástupci zvolení hrstkou voličů stydět? Jenomže, oni se ihned postaví do role vyvolených národem a ujmou se funkcí. Protože hloupý občánek již nemá dále co mluvit a ovlivňovat. Politické strany zaměřte se na konkurenty – vždyť hledat chyby na druhých je tak snadné! Kdo si myslí, že hledat smysluplné východisko ze situací, do kterých se zaháčkovaní politici vlastní chybou dostali, můžou všechno? I se svou stranou pletichařit a kupčit a kálet na svoje voliče?

Soubor hlupáků.

I u komunálních voleb skutečná politická soutěž idejí a politických programů je stále více nahrazována zástupnými problémy, mediální manipulací, politickou korektností, ale i mlčením a mlžením řady politických témat. Jen málokdo dokáže otevřeně říci, že naše životy a národní povědomí ovlivňuje EU s globálním systémem, který podporují nadnárodní organizace a kdoví jaké peníze. V rámci nového marxizmu, multikulturalizmus generuje světoobčany a plodí všelijaké zrůdičky ženomužů, inkluzivních žáků, exkluzivních velkozlodějů a kdoví, co ještě. Jestli se naši vyvolení nepřestanou hádat a nezasáhnou proti tomuto blouznění, nebude ušetřena ani naše krásná země.

 Naši politici stále řeší osobní hádky a rozpadající se koalice a věčně nemají čas na důležité věci. Jestli se jejich cynizmus a konjukturalizmus nepodrobí vlastenectví, naši potomci už volit nebudou. Zákonodárná, exekutivní a soudní moc se scvrkne jenom na středověkou, náboženskou víru, které je moderním předobrazem Islám. Snad jako pamětník, jsem si mohl dovolit sdělit své poznání. Současní politici i celý globální svět, žije na dluh. Vedle nahraditelných peněz, je to hlavně velká zadluženost důvěry. A stále víc tradiční politici považují lidi za soubor hlupáků, kterým mohou naslibovat cokoliv.

V pátek do senátu.

Teď se těším na oběd. Na nové čerstvě uvařené hlízy, varný typ B, odrůda Filu, číslo baličky 3045, původ Francie. Potom odvolím svého „koně“ do senátu. Doufám, že francouzské brambory nebudou sladké. Tak vzhůru do Evropy! Jestli se politikům nevrátí rozum, na české brambory budeme jenom vzpomínat.