Vlny a bubliny.

Vodní vlny pozvolna opadají, televizní kamery se brzy přesunou jinam. Nebude dlouho trvat a media i občani zapomenou, že z vládních a jiných skleníků vyšli odhodlaní muži v gumových bagančatech.

Vedle vlny solidarity a neskutečné obětavosti záchranářů a hasičů přišla i očekávaná vlna honění politického trika. Z vládního terária a jiných skleníků, vystoupila vlna odhodlaných politiků. Sundali kravaty a v pestrobarevných pláštěnkách šli zachraňovat. Na příklad, premiér Nečas v modré a vedoucí hejtmanů Hašek nasadil barvu oranžovou.

Po povodni je ještě brzo dělat odsudky, ani si to nedovolím! Jenom, jako vždy v závažné situaci, mě přepadají otázky. Už teď je však jisté, že názory odborníků se budou lišit a už nyní jsou předmětem nechutných tahanic. Nezakryjí to, ani mediálně hojně prezentované příběhy nešťastných lidí v zatopené krajině. Za rok jsou přece volby a dávno začal boj o příznivce. Hledají se hrdinové i padouši, aby se v závěrečném mumraji nikdo nevyznal. 

Není rodin, kterým by při povodních nebylo pomoženo? Není nehezkých žen, které počítají drobné, aby rodina přežila? Není neúspěšných mužů, kteří přišli o práci a kteří se nebojí, že jejich rodinu navštíví exekutor? Není rozklíženost a rozhádanost našich vyvolených, která se dokonale promítá do povodňového neštěstí? Jen jeden příklad za všechny je groteska na téma hradní stráže. Král Miloš I. vyslal hradní vojsko na pomoc lidem, což rozzlobilo rytíře zájmů lidu, premiéra Nečase. Přece si pouhý Zeman nebude hrát na mocipána!

Media brzo zapomenou.  Zase přijdou nevinné mráčky na azuru reklamního nebe. Pod přehradou bude zaparkované nové Volvo. Vedle bude grilovat šťastná rodinka a usmívat se bělostným a zářivým chrupem, ošetřeným pastou, co doporučuje devět z deseti zubních lékařů. Prozatím ještě, jsou v kurzu reportéři v rybářských holinách a pohledy do zatopené krajiny. Jenom pan Železný, redaktor veřejnoprávní ČT bývá v kravatě. A v zatopeném Děčíně dokázal vyšplhat i na Pastýřskou stěnu. Že tam zátopa nehrozí? Nevadí!

Básník Miroslav Holub napsal: „Povodeň totiž nemusí začít jenom tím, že prší a vzedmou se hladiny řek. Potopa jest, když nám jdou od úst bubliny a my si myslíme, že jsou to slova.“