Než byl nafilmován „dokonalý příběh“ zkázy Titaniku, trvalo jedno století. Samozřejmě, filmový průmysl vytvářel katastrofy i dříve. Je to divácky vděčná a nekonečná série. Jenomže, možná už v dnešní době, někdo nerozeznává, co je virtualita a co skutečnost.
Katastrofa Costy Concordie, už pátý den, probíhá v přímém přenosu. Jedná se o výletní loď jako malé město, pokřtěné českou topmodelkou Evou Herzigovou. S jeden a půl tisícem kabin, se třinácti bary a pěti restauracemi. Z některých komfortních kajut je přímý vchod do lázní. Dvoupatrový sportovní areál s bazénem zabírá plochu asi 2000 metrů čtverečních. Dva bazény se zatahovací střechou, tobogán a běžecká dráha o délce 170 metrů.
Tohle přepychem vymazlené město se sune nebezpečně blízko pobřeží. Kapitán Schettin chce pozdravit lidi na ostrově Giglio rozsvícenými světly a sirénami. Náraz do útesu a kus skály vražený do boku lodi, ho v prvé chvíli, prý ani nezajímal. Popíjel u baru a chtěl připravit večeři. Hodiny ukazovaly půl desáté když se loď zachvěla. V hlavní restauraci se posouvaly talíře a padaly sklínky. V centrální kuchyni se s rachotem sypalo nádobí. Když zhaslo světlo, ani šéfkuchař netušil co se děje. Jen si uvědomil, že kapitán už svou večeři nedostane. Když se konečně rozsvítilo, z reproduktorů se lidé dozvěděli, že se porouchal generátor na výrobu elektřiny. Když posádka začala vydávat záchranné vesty, v tu chvíli vypukla panika. Námořníci si nevěděli rady a spouštění člunů odkládali až se loď začala naklánět. Na palubu přibíhali další a další lidé, jenomže v tom náklonu padali jeden na druhého…
Nad tím, že současný život probíhá ve zkratce se už nikdo nepozastavuje. Jenomže v každodenním chvatu, zkratkovité jednání ovlivňuje lidské osudy. Lodní kapitán Schettin „zapomněl“ vyslat signál SOS a loď opustil dvě hodiny po nárazu. Záchrana pasažérů trvala až do šesti rána. Nemluví se mnoho o tom, že lodní posádka se skládala z mnoha Filipínců a Bangladéšanů. Nic proti nim, ale prý nemluvili ani anglicky. Loď vyplula v pátek a školení bezpečnosti a evakuační plán se měl probírat až v sobotu.
Ať mi laskavý čtenář promine, že už nebudu příběh ze ztroskotané lodi rozvíjet, jistě to bude námět na nějaký další katastrofický film. Ostatně, příběh ještě nekončí. Luxusní výletní loď Costa Concordia leží „rozpáraná“ na mělčině na pokraji podmořského srázu. Chlouba italského loďařství v ceně deseti miliard korun. Tři sta metrů dlouhá a šedesát vysoká, se každou chvíli může schovat pod mořskou hladinou.
Na závěr ještě podobenství. Nedá mnoho práce si představit, že každý jsme na nějaké lodi. V životě „na doraz“ začíná být zkratkovité jednání úplně běžné a nutí nás neustále se rozhodovat. Vždyť jsme na pokraji útesu. Jenomže najednou zjistíme - naši kapitáni jsou kreténi!
