Japonsko je již dlouho známo dokonalým železničním spojením a nezbývá než zírat. Ještě víc můžeme obdivovat nové stavby železničních rychlodrah v Číně. A pro našeho občana může být ještě více ponižující, pohled na své západní sousedy. Stačí pohled do Francie. Dlužno dodat, že přispívá i velmi drahý průjezd po francouzských dálnicích. A u nás? O dálnicích nemluvě, u nás v Česku se o výstavbě vysokorychlostních tratí planě diskutuje již více než deset let.
Už jsem málem zapomněl, že v roce 2004, probíhala diskuze o rychlodráze i v kraji Vysočina. Dráha slíbila, že zde bude několik zastávek a rychlodráha bude využita i pro nákladní dopravu. Že po přejetí nákladních vagonů na běžnou železnici a přestoupení cestujících z rychlovlaku, bude možno obsloužit běžné zásobování i pohyb cestující. Tehdejší starosta Havlíčkova Brodu a radní vznesli námitky: „Pravděpodobně je to nutná věc, ale z našeho pohledu to městu nepřinese žádný užitek… Uvažovaná rychlodráha se dotkne města, protože v blízkosti trasy by mohlo dojít k omezení investic a také k obtěžování obcí.“
Abych byl spravedlivý, současné diskuze o mnoho nepokročily, i když současné Ministerstvo dopravy výstavbu rychlodráhy vložilo do svého programu. Dokonce již letos v Praze, na tohle téma, proběhla mezinárodní konference. Zástupcům kraje se několikrát obnovené jednání opět nelíbí: „Není vůbec jisté, že rychlodráha bude zastavovat v Jihlavě… rozvoj rychlodráhy; to platí jen pro cílové oblasti. Další námitky politiků poukazují na stovky miliard ze státního rozpočtu, protože EU jenom výstavbu podpoří… jen jedna vlaková souprava bude stát 1,5 miliardy Korun a bude jich možná potřeba několik desítek, plus náklady na opravárenské technologie… pokud bude životnost technologie 50 let, tak je návratnost a ziskovost značně sporná. Atd. atd. atd.
Autoři těchto námitek a odpůrci železnice mi snad odpustí, když řeknu, že přes svůj nos a šustění peněz od automobilové lobby, nevidí, co obce a občany nejvíce obtěžuje! Bohužel, jen do té doby, než města a silnice nepojmou neustále vzrůstající dopravní zátěž. Už teď na silnicích začíná platit zákon silnějšího. Ani opečovávaný miláček s trubkovým rámem a sedmi airbagy, nebude mít šanci proti čtyřicetitunovému monstru, jež se pohybuje stokilometrovou rychlostí.
Proto je nevyšší čas, aby se naši vyvolení chytili za nos a položili na misky vah, protěžovanou autodopravu a vedle opomíjenou železnici. Železnice nutně musí přebrat tíži tranzitní dopravy. I kdyby se tranzitní náklaďáky měly vozit na vagonech. Bez ohledu na to, jestli podle slibu ministerstva dopravy, se vysokorychlostní železnice začnou stavět v roce 2020, nebo jindy.
Přidám jednoduché srovnání:
1) 30x menší produkce nebezpečných plynů oproti nákladní automobilové dopravě
2) Nižší zábor půdy pro stejnou přepravní kapacitu: Při výstavbě 1 km dálnice -9,3 ha
Při výstavbě 1 km železnice-3,2 ha
3) Nízké emise CO2 na osobokilometr: Vlak – 2,7
Osobní automobil- 115,7
Letadlo – 153,
4) Energetická spotřeba na osobokilometr: Rychlovlak- 12,1
Konvenční vlak-17,6
Autobus- 18,3
Osobní automobil- 29,9
Letadlo- 51,5
Jednou z dalších výhod může být i účelné využití času stráveného při cestování. A možná další výhody o kterých nevíme, nebo nechceme vědět!
Na naší Vysočině se uvažuje o zastávkách rychlodráhy mezi Humpolcem a Pelhřimovem, další v Jihlavě v Velkém Meziříčí a Velké Bíteši. Tedy se ptám, jak dlouho ještě budou nákladní, silniční monstra ztěžovat život a vražedným způsobem ničit životní prostředí? „Navíc jedou do slepé ulice,“dovolím si ještě dodat.
