No, někdo je má do O, někdo do X, jiný zas podivně šmajdá, ale já včera skočil „Rovnýma nohama“ do všedních dnů. Samozřejmě, ještě nějaké vzpomínky a zbytky z rozežraných dnů svátečních zůstaly, jenomže … nekup to!
Vyšel jsem se projít a podívat na ospalé město v první pracovní den nového roku. Auta asi ještě vyspávala, spaly i ulice. Takřka za všemi výlohami obchodů, neumělé cedule napovídaly, že probíhá inventura. Napadla mě bláhová myšlenka: „Jak krásné! Jak na Nový rok – tak po celý rok.“ Jenomže bylo o den později, druhého ledna 2012. Velké obchody, přetahující se o hloupost kolemjdoucích, se však tvářily akčně. Jeden takový chrám konzumu mě vcůcl.
Konečně, proč bych po všelijakých jednohubkách a oschlých chlebíčcích, nemohl dostat chuť na čerstvý rohlík. Jenomže, každý z nás to jistě poznal! Cesta k východu je komplikovaná a klikatí se okolo stovek akčních slev. V regálu masných výrobků mě zaujala lahůdková paštika Husička, ve skleněné zavařovačce. Sice dost drahá, ale hned se mi vybavila neodolatelná chuť paštiky z husích jater, jakou dělala babička. Neodolal jsem! Bylo pozdní odpoledne a já se začal těšit na večeři.
Po prvním ochutnání jsem z odpadkového koše vyhrabal etiketu, která byla gumičkou připevněna na víčku. Dobrou chuť!
(Původně psáno pro blog Deník CZ)
