Okolo slola-la-la.

Jseš-li u stolu, platí pravidla stolování. Když se tam zpívá a ty nevydáš ani hlásek, dáš fant. Jenom u štědře prostřených stolů státem, se fanty dávat nemusí. Jenom se bere a mlaskání je slyšet na všechny strany. A tak mnozí tiše závidí, někdo nahlas, jiní žasnou a snaží se, za každou cenu mlaskajícím vyrovnat. Bohužel, tohle platí i pro ochránce zákona.

„ Zločin v brněnské policii má obludné rozměry, podobá se Berdychovu gangu,“ hlásí dnešní titulek Novinek cz. Další z mnoha kriminálních zločinů z temných zákoutí sametové kuchyně, vystoupil na světlo. Jak se má zachovat slušný občan? Já se přiznám – nevím si rady. Asi jsou tři možnosti. Strčit hlavu do písku, vyjít do ulic, nebo švejkovat. Což je nejčastější volba. Napadá mě ještě jedna možnost! Češi mají také rádi pohádky. Bylo – nebylo.

To je taková laskavá a neurčitá slovní hříčka a vždy nám připomíná hezkou chvilku po volbách. Politické strany jsou jako Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Plaváček najde tři zlaté vlasy děda vševěda, jenomže převozník nepracuje, protože vyloupil bankovní trezor. Chytré horákyně převezmou vládu nad zchudlým lidem a ďábelské peníze každého očarují. Hloupí Honzové jenom čumí a peklo není ochotno nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Král Já první naslouchá lidu v přestrojení a nedovolí, aby svist slyšel sysel.

V naší české kotlině je dodnes vstup do politiky a státní služby pro chudé, panelákové děti, velkou příležitostí. I dát se k policajtům. Když je vše přikryto sametem, dodnes se z různých hochštaplérů a strojvůdců bez praxe, stávají novodobí faraóni, císařové, generalissimové a zákonodárci. Protože si s tím nikdo neví rady, na závěr ocituji slova prvního ministra financí Rašína. Ten, po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československa, ctižádostivým vzkázal: „Služba vlasti se neplatí!“ (La - la - la)