Obranáři demokracie.

Pes obranář, nebo jen podvraťák - vždy záleží na pánovi. Kdo je pánem obranářské stojedničky? Myslí si snad někdo, že nedůvěra nevzrůstá s každým podrazem zameteným pod koberec? Může občan věřit soudům a zavedeným politickým stranám?

Má – li demokratická společnost fungovat, nesmí ve většině lidí převládat pocit, že média hlídají slušnost a demokracii jenom u někoho. Že například, s poslaneckými mandáty a přesvědčením kšeftují politické strany jako dříve církev s odpustky. Že pro jedny neplatí to, co druzí musejí dodržovat. Výsledkem současné hysterické situace je chaos a tuhle situaci vždy mnozí, dokázali dokonale využít. Vedle hochštaplérů si své polínko do ohně, teď jistě přiloží i radikálové.

Proto znova a znova, spolu s většinou občanů, se musím ptát:  „Jaký mandát by měla případná stojedničková vláda koalice, držená politickou stranou Lidem, která vlastně neexistuje?“ Samozřejmě se přiživí přeběhlíci; a jakou váhu má ověřený podpis potencionálně stíhaného Nečase?“ Denně slyšíme obehranou písničku, že občané tak rozhodli. Nečasové však zapomínají, že se rozhodovalo už před třemi lety. 

A teď, asi nedopatřením, máme prezidenta diktátora, kterého jsme si tak neprozřetelně zvolili v přímé volbě. Přesto Kalousek, Němcová, lidumilka Karolínka a jim podobní, dělají všechno pro to, aby profláknutá vláda, mohla znova vládnout. Jedovaté sliny, samozřejmě přidává i zhrzený premiér Nečas. Zemanův požadavek na notářské ověření 101 podpisů vyvolených zástupců lidu, je despotický a Němcovou uvedl do varu. Co kdyby někdo s nakoupenými odpustky ve vyjádření nedůvěry Rusnokově vládě cukl! To by, pro paní čistou, bylo ponížení.

A tak se národ nestačí divit, jak profláknutí vládní politici, bez jakékoliv reflexe, zahájili frontální útok na obranu demokracie? Z Ištvana a Šlachty udělali zločince, div ne teroristy, kteří rozvracejí náš stát. Jen samotné tohle jednání, by je mělo vyřadit ze soutěže pro příští vládnutí. Blažek, Kuba, Kalousek, Schwarzenberg a jim podobní, mají plná ústa  demokracie a na druhou stranu, jí sami zpochybňují. Kdyby náhodou, se objevili v budoucí vládě, určitě by jednali naprosto, ale naprosto nezaujatě.  

To se nesmí stát, když se v Česku konečně začalo usilovat o vymahatelnost práva a nastavení žebříčků morálních hodnot. Proto, od potrhané sametové revoluce, se s občany docela lehce manipulovalo, protože nedokázali rozpoznat pravé příčiny problémů. Když se to, po dlouhých letech, pokouší státní zástupce Ivo Ištván napravit, je ostouzen a zařazen do pokusu o puč samozvance, nového prezidenta Zemana.

Samozvaní obranáři demokracie již nemohou mít úspěch. „Jaký pes obranář, takový pán.“ Tím nechci říci, že většina z nás jsou špatně vychovaní psi.