Neodoba.

Bezmála po třiceti letech znova vjíždíme do jednosměrné ulice. Ta cesta už však, nevede jenom za humna komunistického výměnku, ale vede celým světem. Škoda, že do další totality se necháváme vléci západní „demokracií.“

Nevím, jestli se to dá nazvat hlavním politickým proudem, jenž doporučuje jak máme myslet, jak máme mluvit a s kým se máme stýkat. Po něžném sametu pravda a láska nezvítězila, jenom jsme skočili do kapitalizmu počátku 20. století a zrychleně přešli do současnosti, kde veškerý „rozum“ určují peníze nadnárodních korporací a neziskové organizace. A neomaleně nám také přikazují, co je nová pravda a láska, jak máme používat vlastní rozum a politickou korektnost. Nerad to říkám, ale teď prožívám něco, co moje generace poznala za komunistické totality.

Neomarxizmus.

Marxistická diktatura proletariátu, a totalitní komunistický režim v po roce 1989 v Evropě zkolaboval. Nebránilo už nic, aby se v bývalém socialistickém bloku, směrem od západu, rozšířilo něco podobného jenom s jiným znaménkem. Nový marxisté opět budují socializmus, jenomže pro bohaté. K  tomu potřebují multikulturalizmus, aby se z původních obyvatel Evropy, stali nesvéprávní lidé, kteří trpí kolektivní vinou za to, že jsou křesťani a demokrati. Přestože uznávají svobodu druhých a pomáhají svému bližnímu, co se topí ve Středozemním moři, stali se z nich rasisti a xenofobové.

Je jasné, že nadnárodní finanční oligarchie, zrovna tak jako komunizmus, potřebuje beztřídní společnost a totalitní režim. Tak dnes, jako dříve, zůstanou blahorodí za oponou a nově na místo nevolníků na druhou stranu, přijdou moderní nomádi. Nebudou potřebovat národní státy ani hranice, nebudou je zajímat tradice a zvyky vytvořené dlouholetým vývojem. Z nás důchodců, možná proti sluníčkářům vznikne neocharta, která bude mluvit o pravdě a lásce a zase její signatáři budu dělat revoluční činy.

Dříve v likvidování třídního nepřítele vynikali hlavně bolševici. Jedinec, či skupina byla onálepkována, označena za kontrarevolucionáře a v lepším případě připravena jen o občanskou svobodu. Dnes stačí zúžit tu zmíněnou jednosměrku pravdy, občany zesměšnit a zbavit finančních prostředků. A totalita versus neoproletariát je znova na světě. U nás doma v české kotlině, provázanost médií, univerzit a korektních politiků typu Sobotky, vytvořilo vlastní neomarxismus pražské kavárny. Sice nemá ten správný kalibr, ale na nás stačí. Nesmím zapomenout, že tvořivě k jednosměrné ulici přispívají důležité a draze státem placené neziskovky.

Genderizmus.

To slovo je v západním světě dost používané a myslím, že k mnohým z nás, přes Atlantik a západní Evropu, ještě nedoputovalo. Mě až volby Donalda Trumpa za prezidenta USA, pootevřely vrátka k poznání. Jde o další stupeň neomarxizmu, tak zvaný „kulturní marxizmus.“ Nechce se mi věřit, ale jeho cílem je zničit současnou společnost. Jeho cílem je podkopat dědictví západní civilizace, proto stoupenci prosazují zničující kritiku každé myslitelné oblasti života. Nevěděl jsem, ani nemohu uvěřit vzdělávání typu „gender studies“ – multikulturních studií a dalších oborů zmíněného genderizmu.

I když je mi to proti srsti, musím alespoň krátce popsat, co novodobí revolucionáři v rámci svojí revoluce prosazují.  Na příklad, jinou sexuální výchovu ve školách a běžnou homosexualitu mezi dětmi. Asi je to na základech Freudova pojetí sexuality, tedy stírání rozdílu mezi pohlavími a překonání vzájemného vztahu mezi muži a ženami. Útok na autoritu otce, odmítání rozdílných rolí otce a matky a s tím jde ruku v ruce oslabování autority rodičů i učitelů škol. Není to postupný zánik role rodiny a ztráta její funkce? (Vzpomeňme na ideologii fašizmu a raného komunizmu.)

 A co prohlášení žen za „vykořisťovanou třídu“ a mužů za „vykořisťovatele“? Nebo nejistý právní systém nastavený proti obětem zločinů a zvláštní trestání rasových deliktů? Zavádění nového jazyka a změna vnímání pojmů, na příklad rozšíření drog je považováno za svobodné rozhodnutí. Útok na náboženství a podpora přistěhovalectví, závislost na státních příspěvcích. Ovládnutí sdělovacích prostředků je samozřejmost.

Učit se, učit se, učit se! (Lenin.)

Myslel jsem, že jsem dost starý a zkušený, ale nikdy mě nenapadlo spojovat s tímto novým směrem, třeba koordinované a drahé akce Dětí země, nebo jinak zeleně zabarvené protesty proti zdravému rozumu. Nedošlo mi, že ze stejné škatulky peněz odchází dotace i na pochody gayů v Praze a po celém světě. Na protesty žen proti nově zvolenému Trumpovi  v USA a třeba na manifestace s červenými kartami, proti českému prezidentovi Zemanovi

 Věru těžké bylo mé rozhodnutí psát o těchto věcech, ale v rámci Leninova hesla, ještě něco přidám. Také se zeptám, jestli je úmyslem, že zkušenosti s totalitou v bývalé ČSSR, dnes nedokážeme využít? Nechce se mně věřit, že si evropská blahorodí neuvědomují jaký osud nám globální sluníčkáři svou neomarxistickou rovností připravují. Že v řízené uprchlické povodni a záplavě neevropských kultur už rozpouštění Evropanů dávno probíhá.

Opakuji - naše zkušenosti z bývalé ČSSR by mohla Evropa využít. V té době komunistického bloku, se totiž, západní Evropa už multikulturalizmu učila. Zatím co Československo v Iráku, Libyi, Sýrii, Jemenu a jinde v Africe stavělo elektrárny, cukrovary, silnice, artézské studny a podobně. Proto nechápu, proč jsme mlčky trpěli bombardování těchto států, které byly na dobré cestě svou zemi rozvíjet, aby z ní dnes nikdo neutíkal.

Učíme se od Sorose?

George Soros (maďarsky) Soros György, * 12. srpna 1930 jako Schwartz György) je maďarský rodák a americký multimiliardář. Je to starý muž a jeho bohatství umožňuje udržovat konglomerát nevládních organizací, jejichž vliv zdaleka překračuje jeho domovinu Ameriku. Konkrétně Sorosova Nadace Open Society Fund Praha (OFS) je jednou ze sítě šedesáti neziskových organizací, která získala z peněz našich daňových poplatníků za posledních pět let- 5 miliard korun. Za peníze daňových poplatníků získává vliv na politické i společenské dění.

Soros v polovině roku 1980 začal ve východní Evropě podle Sharpova návodu destruovat totalitní informační monopol a vychovávat budoucí elity v duchu globální otevřenosti – rozděloval stipendia a pašoval knihy. Financoval zárodky levicových, ale nekomunistických protestních hnutí, mimo jiné i zmíněnou Chartu 77. Je podezříván z ovlivňování politiků po celém světě a mimo jiné i z organizování „barevných“ revolucí. Na příklad, u nás podporuje „boj za práva Romů“ a také „obranu“ proti ruské propagandě. Připomenu ještě solární a větrné elektrárny.

 Sorosova Open Society podporuje neomarxistickou ideologii gender. Donedávna jsem tohle slovo neznal ani nevěděl jaký má význam. Ten Lenin má asi pravdu i v neodobě! Je třeba se učit.