Mravokárci.

Myslím, že toto silné a trapné téma se bude prodírat mediálním prostorem, dokud ho neukončí volby.  Anebo, až paní euro-poslankyně za KDU-ČSL Šojdrová přestane mást veřejnost citovým vydíráním.

Většinou si každý z nás představuje sirotka jako malé, ještě nesamostatné dítě. Že řízením nějakého neblahého osudu přišlo o rodiče a přišlo i o příbuzné. Může nám mít někdo za zlé, že si nedokážeme představit sedmnáctiletého chudinku, notabene z islámského prostředí? Tam jsou již patnáctileté děti považovány za dospělé a někteří už dvanáctiletí chlapci cvičení k vojenskému drilu a řezání hlav nepříteli.  A kde tedy slušní lidé mají hledat tu hranici mezi soucitem a citovým vydíráním politiků, kterým se paní europoslankyně Šojdrová, náramně hodí do politických komedií před volbami.

Ne, vůbec neznevažuji situaci dětských uprchlíků, které se mnohdy narodili třeba v uprchlickém táboře Lessbos, nebo přímo v gumovém člunu na moři. Ale to nejsou sirotci, neboť mají svoje nezodpovědné rodiče, kteří dali vše, co měli, na zaplacení nehorázné sumy peněz převaděčům, lépe řečeno obchodníkům s lidmi a smrtí. Anebo, v uprchlických táborech žijí děti, které na nebezpečnou cestu odříkání poslala jejich rodina, aby za nimi do vysněné Evropy, mohla přijet.

Divadelní představení.

Někteří politici rozehráli tragikomedii, jejíž úsměvná zápletka teprve přijde. V hlavní roli paní Šojdrová bude identifikovat nebohé sirotky, zda nemají širší rodinu, která se jich v zemích jejich původu potom ujme. Také současný předseda TOP 09 Pospíšil se hrdě hlásí k symbolickému humanitárnímu gestu. Jeho předchůdce Mirda Kalousek při sedmihodinovém „jednání“ ve sněmovně řekl, že diskuze by měla mít apelativní význam: „Chceme, abychom svou politikou vůči tomuto typu uprchlíků nedělali ČR před celým světem ostudu.“ Ano, pro Kalouska jistě přiléhavý výrok. Ve svém soucitu by ještě mohl jít dál a přemluvit knížete a spolu padesát sirot ubytovat. Na jeho zámcích ještě mohou ubytovat emigrantů stovky, kteří by přiložili ruce k dílu, třeba v lesích napadených kůrovcem.

Ano, pozornost, kterou politici a některá média věnují blouznění paní poslankyně, je typicky a symbolicky vypočítavá politika. A chování paní poslankyně je příznačné pro to, jak odcizeně působí většina členů Evropského parlamentu od normálních lidí, které nás mají reprezentovat. Třeba se mýlím, ale o co vlastně jde? Již mnoho let jde o přesměrování našich životů v této naší krásné zemi. Abychom opustili vlastenectví, aby se z nás stali pokorní Evropané a podporovatelé NATO, neomarxsté, multikulturisté, genderisté a nevím co ještě. Ale tato společnost je utopie, jako byl leninský komunizmus, který si ti starší z nás, docela užili.

Vypněme mozek.

Prostě – jen tak symbolicky a humanitárně si vezměme „50“ sirotků, abychom sobě nedělali v Evropě ostudu. Protože, prostě – jen tak se z konjunkturalistických politiků stali mravokárci nad nelidskostí těch, co se nepřidají k vlně humanizmu a neplují s nimi do oázy citu a lásky k bližnímu svému. Všichni ostatní jsou označeni málem za zrůdy. Troufám si říci, že většina těch ostatních, by jistě bez zbytečných slov projevili tolik lásky a soucitu, kdyby nešlo o politickou zakázku. Kdyby paní europoslankyně Šojdrová konkrétně sdělila, o které děti jde, že vzniknou nepředvídatelné problémy, s kterými se budeme muset vypořádat a kdo bude za co zodpovídat.

Zaujímáme postoje, místo abychom stáli.

Snad by mně Karel Kryl odpustil, že jsem si na mezititulek vypůjčil jeho slova.  On brzo po listopadovém sametu pochopil, jak Havlova pravda a láska musí zvítězit. Netrvalo dlouho a souhlasili jsme s humanitárním bombardováním Srbska. Později jsme v severní Africe nezabíjeli, jenom mlčeli, když naši spojenci přinášeli do Iráku, Libye, Syrie a jinde… západní demokracii. Kdo s dnešních našich politiků je ochoten přiznat, že násilný vývoz demokracie západního střihu do islámských zemí, je katastrofický omyl. Na oběti při roztáčení spirály agrese, tak zvaného Arabského jara, je potřeba rychle zapomenout. Ale, to je na samostatné povídání.