Ten člověk nemá schopnost stát se rozhodným vůdcem našeho místního politického divadla. On totiž postrádá herecký talent a na divadelní scéně sněmovny, už nestihá být ani kandrdasem.
Ale zvládá své odpůrce a poslanecká blahorodí svlékat donaha. O křesťanském vůdci Jurečkovi už jsem s úspěchem psal, ale ta poslední schow ve sněmovně… Prozatím zmíním jenom graduovaného příslušníka StB Zdeňka Ondráčka. Ten pro své soudruhy přednesl jakousi předvolební agitku. Bylo by zajímavé ocitovat i soudruhy modré. Jenom však dodám, že Babišovým majstrštykem je brzrouškový poslanec Lubomír Volný, zvaný flákanec. Je docela jisté, že poslanec Volný pod tajným vedením premiéra zavinil nedůvěru ve společnosti, nedisciplinovanost a infantilní odpírače všeho.
Asi nejsem sám, kdo si klade jednoduché otázky. Proč všichni ti ublížení nedokážou Babišovu neschopnou vládu odstranit? On sám, jako krizový manažer, přece nepodá svou abdikaci, či demisi celé vlády. Proč se rád ztrapňuje a hraje kašpara hořké veselohry a politických šarád? Proč se neštítí žíraviny agresivních plivanců z médií a opozice a stále nepřestává otírat a leštit si svoje oteklé ego?
Závod o život.
To není nadsázka, ale velice přiléhavé přirovnání, protože dnešní média, především televize, má ohromnou schopnost ovlivňovat veřejnost. A dokonale se vetřít do životů většiny obyvatel. Připadá mi, že především Česká televize, dobře občany placená, zapomíná na veřejnoprávnost. A tím závazek, jak objektivně a výchovně informovat své diváky. Nepochopitelně však ČT přihrává opozici, že všechno je špatné a všechno být špatné musí, protože vláda je špatná z principu, protože jí řídí miliardář korupčník, bývalý estébák a nedej Bože, aby měl úspěch.
I teď, když koronapotvora nás úplně přitiskla ke zdi, se média nevzpamatovala a stále vytváří atmosféru strachu a ohrožení. Také nechápu, proč TV nadále dává požehnání opozici a žvanění různých odpíračů i nastrčených ústavních právníků. A tím politiky „demokraticky“ nutí, aby nebyli obviněni, že pro občana nic nedělají. Kdo rozumě vnímá veřejnou situaci, snad nemůže věřit mediálnímu obrazu takřka absolutní negaci kroků vlády. To je hlavní příčina omýlané nedůvěry občanů.
Většina lidí má jiné starosti, ale média jsou bohužel, velmi vtíravá. Do domácností si diváci a čtenáři jejich prostřednictvím vpouští bahno české politiky a vytékající splašky ze sněmovny. Ať se to tedy líbí, nebo ne, právě kvůli neustálému smradu, rozmělňování a kritice, lidé ztratili víru i v politiku. Myslí si snad většina občanů, že za covid – 19 může Babišova vláda? Za zadluženou zemi na tři generace dopředu, za živnostníky, kteří krachují a že řada lidí mele z posledního?
Epilog.
Za normálních okolností je satira v divadle nezbytná. K součastnému politickému divadlu, které uvádí příběh závodu o život, si nejsem si jistý, jestli tam satira patří. Už je v našem národě, kašparů nějak moc!
