Samozvaní bohové žijí na dluh i dnes. Jenomže jsme trošku v čase postoupili. Z dluhů je nejhorší zadlužená důvěra, kterou si lidé konečně začínají uvědomovat. Je daleko horší, než zadlužení v penězích.
A tak týden před volbami mě při probuzení, do bdělého stavu, znásilňují myšlenky, na předvolební kampaň do evropského parlamentu. A také mě už dlouho otravují další neodbytné otázky. Třeba; kde je hranice volební účasti. Nebo bych to měl pojmenovat volební neúčastí? V tomto případě bych očekával, že by se europoslanci zvolení hrstkou příbuzných, měli začervenat a zastydět. A ne natáhnout ruku pro mzdy a měsíční náhrady, bratru za půl miliónu.
Bohužel, všichni jsme dětmi systému, který už jenom přežívá, degeneruje a plodí všelijaké zrůdičky. Jestli lidské společenství neprohlédne, zbudou jenom kmotrovské klany volící nesmrtelné politiky bezpohlavního světa. Řekl bych, že náš poslední komunistický prezident Husák z dnešního pohledu života v EU, (Nezapomenout na RVHP.) je pouhým slabým odvarem.
V Česku se nejlépe těží. (Vytěžuje.)
Začalo to v divokých dobách po potrhaném sametu, když naši blahorodí nerozeznali „špinavé peníze.“ Ve svém nadšení, nebo vědomě za balíky peněz, rozprodali konkurenceschopné strojírenské podniky, banky, vodárny i těžbu nerostných surovin. No, naši západní přátelé z našich zavedených firem, v lepším případě udělaly montovny. Na bramborových polích pěstujeme řepku, nebo kukuřici pro dotované bioplynky a v naší krajině se skví sluneční elektrárny. V chlévech můžeme chovat leda kalifornské žížaly!
Myslím, že mnoho občanů trápí otázka, zda naši blahorodí jsou tak hluší, nebo cílevědomě hluchotu předstírají. Nejhorší je, že tohle se dnes děje pod evropským diktátem jak vytlačit české výrobky a nahradit je svou výrobou. Se zavedenou hloupostí se to děje, když navíc zahraniční majitel využije naší výrobní sílu. Tahle ekonomická past sklapla, když všechna blahorodí, která doposud řídila náš stát, cizincům umetala cestu miliardovými pobídkami.
Může nám ještě naše zem patřit?
Troufám si tvrdit, že to docela jistě nezařídí našich 21 nově vyvolených europoslanců z rozhádaných politických stran. V Europarlamentu zasedá 751 lidí, z nichž naši přísedící budou tvořit 2,8 procenta z přítomných. Někde jsem četl a nevěřil vlastním očím, že se na tohle teplé místečko letos hlásí 844 českých kandidátů. Podle mojí poštovní schránky jejich impotence už na nebi zazářila. V našem pětadvacetitisícovém městě budeme volit ze 40 politických stran.
Netíhnu ke komunizmu, nejsem kovaný škarohlíd, ale okolnostmi jsem nucen přemýšlet o všude přítomném ponižování a demontáži vlastního národa. Ustupování rostoucím požadavkům ze strany těch, kteří neznají morálku, vlastní zodpovědnost, pracovitost, pokoru, sebeobětování pro vlast, pro rodinu a jen vyžadují osobní prospěch. Docela vážně si myslím, že z Bruselu nám nařizují vlastní sebedestrukci. Někomu snad Evropská Unie nepřipomíná zmutovanou komunistickou ideologii?
Také bych rád řekl, že se nám vrací přehlížení a ignorance občanů. S malým rozdílem, že na scéně se objevily jiné politické, intelektuální, mediální, akademické a kdoví jaké elity. Ale máme tu opět masivní přerozdělování, plánování a postupné odevzdávání vlastní suverenity. Možná by se EU mohla přejmenovat na nový eurosajuz socialističeskich respublik. Současně se k nám importuje inkluze, integrace, imigrace, multikulturalizmus, genderizmus, muslimští migranti, korektnost a tak dále.
Možná je i pro božstva pozdě.
Možná už jsme jen pouhými figurkami, kterými pohybují bohaté a tajemné skupiny mocných manipulátorů. A tohle svinstvo nezmění ani 751 europoslanců s hlavní ambicí - mít se sami dobře. Krize ekonomiky jde celkem rychle napravit, ale morální úpadek nezvládne opravit několik generací. To bychom měli mít na mysli!
