Kultura národa se pozná podle toho jak pečuje o staré lidi. V České republice jsou důchodci překážejícím outěžkem a nikdo neví jak se jich zbavit. Co na tom, že to jsou i Váš táta a máma. Jeden tvrdí, že se o ně mají starat děti, které se mají co ohánět, aby splatili bydlení, uživili svoje děti a zaplatili jim vzdělání.
Druhý/á/, že se narodili v těžké době, takže vlastně jsou na těžkou dobu připraveni i ve stáří. Tedy pokud jsi v mládí trpěl hladem a zimou, celý život pracoval, pak ve stáří budeš na hlad a zimu připravený. To říkají lidé, které jsme si zvolili, aby se účastnili na řízení naší vlasti. Má to být výkvět lidí, které zastupují. Před poslankyní Peckovou bych si s chutí odplivl, dál to komentovat nebudu.
Pokud tě nemohou dotovat děti /totiž pokud budou hospodařit jako naše vlády/, nezbývá než se obrátit k Bohu a jeho pozemským, viditelně dobře vykrmeným, církevním hodnostářům, tedy placených státem /nad čímž musí i ten nahoře kroutit hlavou/. Třeba se zřeknou části splátek obrovských sum, které jim má stát vyplatit ve prospěch starých lidí. Třeba z vrácených nemovitostí a pozemků vybudují domovy pro důchodce a budou je platit z vlastních, nemalých „uspořených“ prostředků.
Pánbů by jim to určitě požehnal.
P.S. A jak se chovají a starají o své rodiče Řekové? http://karelstrobl.blog.idnes.cz/c/203085/Duchod-v-Recku-tak-trochu-jinak-aneb-cti-sveho-otce-i-matku.html
