Řek rybář Wangeli to vidí jasně

  Nevím kolik tříd či škol vychodil, ale je přesný typ obyčejného, normálně, logicky uvažujícího řeckého chlapa středního věku. Desítky let každé ráno, pokud počasí dovolí, vyráží sám na moře, aby stáhl sítě, které včera večer roztáhl. Malá staletá bárka má každý rok jinou, novou, někde vyšetřenou barvu. Letos oranžovou. Žádný závěsný, ale prastarý motor s hřídelí na lodní šroub. Wangeli, můj kamarád, stejně starý jako já má dobré srdce. A tak, když mu štěstí přeje, prodává ryby staříkům na vsi za půlku toho co si můžou koupit od jiných prodejců. Na této vsi vyrostl a žije v malém polorozpadlém domku po rodičích. Už mockrát sháněl efektivnější práci, ale zdejší kraj , ostrov ani země pracovní příležitostí neoplývá. V podstatě je a bylo vždy důležité se uživit.

Rodinu nemá. Stejně jako stovky chlapů na tomto ostrově. Jsou žízniví po každé sukni. Vydělávají jen na obživu a to něžnému pohlaví nestačí. Každou sezonu uloví nějakou turistku toužící po romantickém dobrodružství. Jenže i ten nejostřejší břit se časem otupí, léta přibývají a je potřeba mít se ke komu domů vracet.

Sedí u mě v baru, pije řeckou, voňavou kávu a povídá: „ Víš Karlo, sežeň mi nějakou od vás, jsou hodné, nenáročné, umí vařit. Jen musí vědět co dělám a že jí uživím. Peněz moc nemám, ale auto nás doveze kam potřebuju /ukazuje na svojí prastarou dodávku kdysi červenou na jejíž pneumatikách už ani nejsou stopy po vzorcích/ . Podívej, “ pokračuje, „ krize je všude stejná, viděl jsem v televizi, že jste na tom stejně jak Řecko. Dokonce i Vaši politici kradou viděl jsem, tuším se jmenuje Ráth – stejně jako ti naši – asi chodili do stejné školy.. bude se u mě mít dobře. Mluvil jsem s klukama ze vsi, budeme volit Chrísi Avgi /Zlatý Úsvit/. Vyženeme všechny uprchlické přistěhovalé darmožrouty, nebudeme platit žádné lichvářské úroky z půjček předchozích vlád, které si nakradli do vlastních kapes. Zavedeme svojí měnu, začneme těžit ropu a budeme se mít dobře všichni. Už žádná Merkelová a EU, která nás chce zotročit. Tady se narodíš a rodiče zaplatí státu 2000 Euro a pak platí dál. A teď už to dospělo tak daleko, že jdeš k doktorovi a platíš každé ošetření hotově, jdeš do lékárny a každý lék hotově. Stát dluží pojišťovnám, pojišťovny doktorům, lékárnám...kde jsou peníze, které jsme platili na sociální a zdravotní?!“

Chvíli jsem na něj bez dechu zíral a v duchu přemýšlel z čeho jsem mu to kafe udělal, když Wangeli dodal : „ To jí řekni a takovou chci“.

Když Wangeli odešel, nalil jsem si oblíbený místní destilát tzipuro a přemýšlel. Nemělo smysl s ním polemizovat.

 

Ono je těžké, přetěžké si vybírat demokratickou stranu či vládu, když ony všechny svorně demokraticky kradou a staří lidé nemají za co žít. Tady i doma. Jestli fakt není lepší přísná diktatura. Tedy vyjma diktatury proletariátu s tou už nějaké zkušennosti v Čechách máme...ale v Řecku ne!!!!

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Karel Štrobl | pátek 25.5.2012 17:24 | karma článku: 19,81 | přečteno: 1231x
  • Další články autora

Karel Štrobl

Není dirka jako Dirka

16.6.2016 v 8:08 | Karma: 12,58

Karel Štrobl

Každý den plný švindlů

23.5.2016 v 7:46 | Karma: 27,84

Karel Štrobl

Řecké erotické ráno

20.5.2016 v 8:01 | Karma: 23,32