Zkusme být opravdovými fanoušky

Je v naší národní povaze doopravdy být tak hnusnými a nesoudnými?? Když se daří, tak plácáme po ramenou. Přijde jeden výpadek a najednou jsou tu tisíce těch, kteří ještě včera tleskali a teď kydají hnůj. Nemluvím jen o hokeji, který je nyní středem pozornosti. Ale toto se týká všech odvětví sportu.

Nechci tu rozebírat prohru našich hokejistů v semifinále MS. Než jsme prohráli, byli naši hokejisté polobozi a jen málo kdo se trefoval do trenéra. Ani já nemám Lojzu rád a Červenka mi k srdci nepřirostl. Ale nesnížím se po této prohře k tomu, abych najednou začal chytračit, nesmyslně kritizovat a svalovat prohru na jednoho nebo dva členy týmu. Výhry byli zásluhou celého mužstva a tím pádem je i prohra "zásluhou" celého týmu.

Jak jsem napsal výše, nechci rozebírat náš hokejový tým. Spíš bych si přál a chtěl poprosit o trochu té soudnosti. Buďme hrdí na naše vítězství, ale dokažme přijmout i prohry. Vždyť každý sportovec jede na jakouko-li akci (ať už mistrovství světa, olympiádu či krajský přebor) s tím, že chce podat ten nejlepší výkon a nejlépe vyhrát.

Zkusme být opravdovými fanoušky a povzbudit naše sportovce i ve chvílích kdy se nedaří. Zkusme se na mezinárodní úrovni povznést nad klubismus a společně fandit národnímu týmu. Zapomeňme na těch pár dní, že jeden hráč je původem ze Slávie, druhý ze Sparty a třetí z Vítkovic.

To se však netýká jen kolektivních sportů. Platí to i na sportovce v individuálních odvětvích sportu.

Pokud vyhraje Bauer či Sáblíková tleskejme, pokud ovšem nepředvedou optimální výkon, třeba z důvodu nemoci či špatně načasované formy, nekritizujme je hned a vzkažme jim, že i nadále jim věříme a fandíme.

Zkusme být opravdovými fandy. A to při výhrách i prohrách!!!

Zkusme být fandové, kteří jsou hrdí na to, že v tak malé zemi vyrostou sportovci, kteří dokážou být nejlepší na světě. A pokud skončí na desátém místě, ukažme jim, že i na to desáté místo jsme hrdí. Protože, ruku na srdce, kdo z nás dokázal být ve svém oboru desátý na světě???!!!