- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
ale já teď musím makat na třetím pokračování. Rád bych to stihnul do zítřka.
lidí, kteří nevěří (nevěřili), tedy nejsou (nebyli).
Poněkud nesmyslný výrok. Jestliže řeknu: je to muž, tedy je člověk, znamená to snad, že stará Blažková není člověk, protože není muž?
Kdysi byla snaha zavést na školách výuku teorie množin. Nepovedlo se, a tak lidé říkají takováto "moudra" a myslí si, že to je logické.
Zřejmě se jedná o pravdoláskovou ptákovinu, se kterou nemá smysl polemizovat.
víra má všechny ty znaky, které jste ve svém článku popsal, a je přitom úplně jedno, jestli věříte v Boha, v sekulární vesmír vysvětlitelný i bez Boha, v nadpřirozenou moc svých nepraných ponožek a nebo v malého zeleného mužíčka, co má problémy s gramatikou...
náboženství je to, co z víry udělá každá církev - nástroj k prosazování vlastních mocenských cílů, odklon od Písma Svatého, byrokracie, morální nečistota...
lidé nepotřebují církev k tomu, aby věřili, protože v Bibli si najde svůj výklad každý sám... to naopak církev potřebuje dušičky, které by pod záštitou Písma sjednotila a zmanipulovala ke svým sílům...
Víra může směřovat k nadpřirozeným bytostem či silám, ale je možná také přesná negace, víra, že nadpřirozeno neexistuje, odmítání transcendence, metafyziky apod. To je také víra, nebo snad ne? Asi se shodneme, že taková víra moc jistot nepřináší. Že nemá prakticky žádný ze znaků, o kterých jsem v článku psal.
Podívejme se na víru, kterou jste pravděpodobně měl na mysli. Není mi úplně jasné, zda si představujete, že každý si vytvoří nějakou vlastní, individuální víru nebo mluvíte o víře sdílené. Individuální víra je nekonečně slabá. Když si budete sám pro sebe věřit třeba v ty ponožky, moc vám to duševně nedá. Jakmile však na vaši víru přistoupí, řekněme, deset lidí, její účinek pro vás vzroste třeba stokrát. Popožene vás to fantasticky dopředu. A vaši přívrženci sami z toho budou také profitovat. Předpokládám tedy, že jste měl na mysli víru sdílenou.
Možná to, co pojmenoval Masaryk - náboženství bez dogmat, kněží a zázraků.
To se dost nahledají. Řekl bych, že každé náboženství musí obsahovat alespoň jedno dogma - existenci nějakého boha či božstva.
Zázraky nejsou nutné, mám dojem, že třeba evangelíci si na ně vůbec nepotrpí.
Kněz je docela užitečná instituce, zprostředkovává to náboženství lidem, dává jim útěchu i praktické rady. Například takoví rabíni jsou docela k sežrání, alespoň v židovských vtipech.
tu řadu špičkových vědců, kteří zároveň hluboce věří v Boha, vyjmenovat?
Jen jsem si odskočil od vaření, tak jsem stáhnul něco od Grygara: "V r. 1984 vydal Ken Wilber pozoruhodný sborník (Quentum Questions : Mystical Writings of the World's Great Physicists; Shambala Publ., Boulder, Colorado, USA), v němž přetiskuje úvahy o metafyzické (ne pouze přírodovědecké) podstatě světa z per bezesporu vůdčích osobností fyziky 20. století (W. Heisenberg, E. Schrödinger, A. Einstein, L. de Broglie, J. Jeans, M. Planck, W. Pauli, A. Eddington.). Všichni byli nepochybně filozoficky vzdělaní nábožensky orientovaní lidé (Wilber je nazývá "mystiky" v odlišném smyslu slova než je tomu v katolické teologii). všichni se ve svých uveřejněných úvahách shodují v tom, že moderní fyzika nepodává ani důkazy ani podporu pro mystický původ světa - je vůči takové otázce indiferentní (tím méně ovšem mystickou povahu světa popírá)."
Jestli ani teď nedáte pokoj, tak po obědě ještě něco najdu. Ale moc mě to neba.