Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JK

Kaniokova

18. 8. 2010 9:10
Jo, šedesátý osmý,

bylo mi 23 a prožívali jsme to s vrstevníky šíleně. Nejdřív nepopsatelná nádhera, věřili jsme, že máme svět u nohou, pak katastrofa. Starší nás od začátku varovali před iluzemi, nás to však srazilo na kolena, i když ještě rok jsme doufali. Byl to neskutečný podraz a i teď mám slzy na krajíčku, když na to myslím.

0 0
možnosti