Loď bláznů

Teroristický útok v Paříži odhalil neschopnost evropských zpravodajských služeb a hlavně evropských politiků. V přímé konfrontaci s válkou v našich ulicích působí bezradně. Jak dlouho budou muset umírat lidé, aby začali jednat?

Takový pátek 13. Evropa nepamatuje. Je pravda, že obětí v Madridu bylo před 11 lety více, tam šlo o jasnou odpověď islamistů na angažmá španělské vlády v Iráku. Na Londýn dopadla odplata o rok později. Jaký je ale důvod útoků ve Francii?

Teroristé napadli mimo jiné rockový klub, kde zabili přinejmenším 89 lidí. Mladých, ale i otců rodin. Oplakávají tedy rodiče děti, i děti rodiče. Strašné na tom je také to, že atentáty spáchali velmi mladí lidé. Jakou měli motivaci? Ano, zabít co nejvíce lidí. Ale proč, co jim za to jejich mentoři slíbili? Po smrti 72 panen v nebi? Dali za to životy své i životy všech.

Co dávají všanc naši politici? Jen naše životy. Pokud jsou jako francouzský prezident Holland evakuováni do bezpečí, nehrozí jim, že by nastavili své vlastní krky. Politika appeasementu už jednou dopadla tragicky. Proč ji opakujeme? Za více než rok a půl se Evropa, USA a NATO nevzmohlo na to, aby Islámský stát porazili, nebo alespoň zastavili. Naopak – Islámský stát postupuje. Jediný, kdo je mu teď schopen čelit, je Rusko. To ale naši politici jako poslušní vazalové USA odmítají. Prý útočí na nevinné civilisty. Čekám, že nějak vysvětlí rodinám obětí, proč za jejich ohleduplnost k jiným museli zaplatit životem jejich blízcí. Možná je probere z letargie páteční masakr v ikonickém městě evropské svobody. Rovnost, svornost a bratrství tam bohužel lidé našli ve své nevinné smrti.

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo, který se sám stal cílem teroristického útoku letos v lednu, vydal po smrti více než 200 ruských občanů při pádu letadla na Sinaji jeho karikatury. Vydá je i teď? Nebo bude zase praktikovat dvojí metr? Svět stál po jejich boku, proč nestojí oni po boku Ruska, Libanonu, Turecka a dalších zemí kde zaútočí islamisté? Jediná šance porazit Leviatana, biblickou mořskou obludu. Zatím jsme rozeštvaní proti sobě. V boji s monstrem Islámského státu ale musí stát svorně po boku všechny civilizované národy světa. Nemůžeme se nechat manipulovat propagandou – jednou protiruskou, jindy protiamerickou. Jde nám o přežití civilizace.

Útoky v Paříži neznamenaly jen zabití nejméně 129 nevinných lidí, ale i zasetí strachu do duší každého z nás. Může se to stát i mě, když půjdu příště na koncert své oblíbené skupiny nebo zápas svého klubu? Místa útoků nabyla vybrána náhodou. Cílem byla nenáviděná svoboda, vybrat si, co chci dělat. Samozvaní vykladači jediné správné cesty rozhodli, že musí být sražena na kolena strachem. Raději zůstat sedět doma, abych se nestal příští obětí. Tím se ale postupně vzdáme své svobody. Nemůžeme už déle čekat.

Lehkovážně čekat na to, co se stane a nestarat se o budoucnost, je jako plout na pověstné lodi bláznů Hieronyma Bosche. Naše elity, naši zvolení představitelé musí jednat! Ve jménu lidství, ve jménu civilizace, ve jménu budoucnosti.