Toleranční smlouva

Úvaha nad řešením současné politické situace. Toleranční nebo koaliční smlouva by mohla zajistit stranám vládnout celé období. V toleranční smlouvě nemá slabší strana ministry.

V současné zauzlené situaci by bylo nejlepší, kdyby se ANO pokusilo uzavřít toleranční smlouvu buď s ODS, nebo Piráty. V žádném případě by se smlouvy nesměly zúčastnit třetí strany. Opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD je příkladem toho, jak nemá smlouva vypadat. Ta umožnila, aby ČSSD schvalovala zákony proti vůli ODS. Jak je logicky složité uzavření smlouvy o vládnutí v „koalici tří stran“ můžeme sledovat v současném Německu.

V toleranční smlouvě se musí obě strany zavázat, že zákonná nařízení, která vláda přijme, jsou schválena oběma smluvními stranami. Vyvolat parlamentní jednání o legitimitě vlády zůstává zachováno pro všechny parlamentní strany.

Je-li smlouva uzavřená se třemi stranami, pak postavení nejslabší politické strany dává možnost vydírat obě silné strany. „Klidná síla“ je ve skutečnosti brzdou optimálního vládnutí. Jestliže se nejsilnější strana začne pohybovat mimo meze koaliční smlouvy (jako ČSSD v minulé vládě), voliči to ohodnotí.

Poslanci každé strany která chce vládnout se musí naučit společnému hlasování. Pro nové strany to může být problém.

Domnívám se, že v současné situaci by mohla být uzavřena toleranční (nebo také koaliční) smlouva mezi ANO a ODS. Hysterie kolem „obvinění z trestného činu“ má řešit výhradně soud, ne emoce poslanců, nebo neznalost ministra spravedlnosti. Nedostatek logického myšlení je pozůstatkem špatného vzdělání na právnických fakultách.

Poslanci předešlých parlamentů dovolili zaplevelit právní předpisy takovým způsobem, že výsledky některých soudních procesů již nelze nečinně přehlížet.

Toleranční nebo koaliční smlouva by měla obsahovat minimálně tyto dvě podmínky:

(1) Státní zástupci budou podřízení ministra vnitra. (Dosud ministra spravedlnosti.)

Státní zástupce dohlíží na práci policie. Má nesporné právo a povinnost sdělit soudu o trestném skutku (chování) občana nebo jiného subjektu. Nesmí mít právo takové obvinění zveřejnit dříve, než o tom rozhodne soud, protože by se mohl dopustit trestného činu pomluvy bezúhonných občanů. (Což se v minulosti stávalo v mnoha případech.)

(2) Následující paragrafy odstraní nelogické kroky soudních postupů. ANO se smluvní stranou neprodleně prosadí, aby se tyto paragrafy staly součástí Sbírky zákonů.

§ 1. Hierarchické uspořádání poznatků a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

....(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

....(2) Ústava, Listina práv a svobod,

....(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

....(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

....(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.

Domnívám se, že žádná strana, která takovou smlouvu uzavře a neporuší ji, neztratí ani jednoho voliče. Naopak, je velká pravděpodobnost, že v pohodě může vládnout celé volební období.