Spory u soudů trvají léta

 Zákonodárce by měl soudům nařídit, jaký je logický postup při řešení soudních sporů. Občan má nárok na včasné a spravedlivé rozhodování soudů.

 Postupy při řešení soudních sporů jsou logicky nesprávné. Porušují nejen samotnou logiku, ale jsou v rozporu s Ústavou.

Listina základních práv a svobod nařizuje: „Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.“ 

 Výběr soudce musí být v prvé řadě podle charakteru sporu. Je ryze záležitostí (v pravomoci) moci soudní. Jestliže je soudce vybrán, nikdy není jistota, že tento soudce bude skutečně případ řešit. Obě strany mohou namítat, že vybraný soudce je podjatý. Samotný soudce se může rozhodování vzdát. Výběr se musí opakovat.

Jestliže soudce prvního stupně spor vyřeší, a rozsudek je veřejně vyhlásí, obě strany sporu mají právo odvolání. Odvoláním strana říká: „Beru na vědomí rozhodnutí soudce prvního stupně. S rozhodnutím nesouhlasím a žádám, aby spor rozhodl odvolací soud (druhého stupně).“  

Soud druhého stupně rozhodnutí soudu prvního stupně může potvrdit, opravit, nebo vynést své nové rozhodnutí.

Ústava je nejvyšší právní norma, Listina práv je včleněna do právních norem Ústavou. Když soud druhého stupně vrací řešení sporu soudu prvního stupně, pak spor nesmí řešit soudce, který již vynesl své nezávislé rozhodnutí, protože by nerozhodoval nestranně, ale na základě příkazu odvolacího soudu. Takové rozhodování Ústava zakazuje (soudci rozhodují nestranně). Proto logický postup je, aby soud druhého stupně sám vydal rozhodnutí.

Existují pouze dvě možnosti jak soud rozhodne: Žalobce je v právu, nebo žaloba se zamítá. Proto dvoustupňové soudnictví je dostatečné pro vyřešení většiny případů. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně existuje mimořádný prostředek dovolání.

Některé spory nelze z principu vyřešit podle právních norem. Má-li soud porovnat právo rodičky rodit doma a povinnost přivolaného lékaře chránit zdraví dítěte, nelze rozhodnout bez vzájemné domluvy stran.

Vracení sporu odvolacím soudem stejnému soudci prvního stupně je logicky nesprávné. Proto soudy připomínají hru ping-pong a jsou nesmyslně dlouhé. Jejich rozhodnutí bývá často nespravedlivé. Zákonodárce by měl nařídit, jaký je logický postup při řešení soudních sporů.

Jak by mohly úpravy vypadat jsem  navrhl v úvaze Zvítězí pravda v justici?