Sobotka znovu ve funkci?

Divný výklad Ústavy.  Předseda Ústavního soudu se domnívá, že rezignací Sobotky padá celá vláda.  Pro soudce litera Ústavy neplatí? 

Televizní divák měl možnost sledovat, jak prezident děkuje Sobotkovi za jeho práci, sděluje mu, že přijímá jeho rezignaci a přeje mu hodně zdraví a úspěchů. I když forma mohla být jiná, tak jsem to viděl já.

Předseda Ústavního soudu na dotaz, zda má prezident pravomoc odvolat premiéra, aniž by odvolal celou vládu, se domnívá, že s odvoláním premiéra končí celá vláda. Taková domněnka je zcestná.

Kdyby byl premiér nemocný, zatelefonoval prezidentovi "Miloši, prosím tě, odvolej mne ze zdravotních důvodů", opravdu by padla celá vláda?

Prezident je vázán Ústavou, nikoliv zvyklostmi. Musí činit to, co mu Ústava předepisuje. Jinak může činit vše, co mu Ústava nezakazuje. Samozřejmě má prezident právo své rozhodnutí změnit a ponechat Sobotku ve funkci. Klidně jej může opět jmenovat. V právním státě ten, kdo jmenuje, má bezesporu právo odvolat.

Problémem naší republiky jsou soudci, kteří interpretují Ústavu a zákony tak, jak je pro ně výhodné. Ústava i Listina práv zaručuje svéprávným občanům rovnoprávné postavení. Našim soudcům je tato rovnost cárem papíru. Pro trochu složitější právní úkon vyžadují, aby byl občan zastoupen "občanem s právnickým vzděláním". Není-li občan dostatečně solventní, nemá prakticky možnost podat dovolání. Aby tuto skutečnost odstranili, tak předpokládají, že ze státního rozpočtu nesolventním občanům zajistit právníka.

Pravdu a spravedlnost v rozhodnutích naší justice často nenajdeme. Soudci si svérázně vykládají literu Ústavy a Listinu práv. Ústava je napsaná pro dvoustupňový soudní systém. Praví se v ní, že nikdo nesmí nestrannost soudce ohrožovat. Ani soudce nadřazeného soudu nesmí ohrožovat rozhodnutí soudce nižšího stupně. Z toho jednoznačně plyne, že každý občan má právo na dva zákonné soudce. Není-li některá strana sporu spokojená s výrokem soudu I. stupně, má právo podat odvolání. Logický význam odvolání je tento: „Beru na vědomí rozhodnutí soudu I. stupně. S rozhodnutím nesouhlasím, a žádám, aby spor rozhodl odvolací soud.“ Právem a povinností odvolacího soudu je rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdit, upravit, nebo vynést své právoplatné rozhodnutí. Odvolací soud nemůže nutit soud I. stupně k tomu, aby změnil své rozhodnutí.

Dokud prezident, zákonodárce, nebo alespoň ministr spravedlnosti nepřikáže (či alespoň veřejně neupozorní), že i v justici platí zákony matematiky, že platí hierarchické uspořádání zákona, že žádný soudce nemá právo ohrožovat rozhodnutí jiného soudce (Ústava), tak se spravedlnosti nedočkáme.

Jak asi by měl příkaz vypadat uvádím v Dopis prezidentu republiky

Každý soud bude zodpovědný za své rozhodnutí. Počet soudních řízení se scvrkne nejméně na polovinu. Spravedlnost a pravda budou opět jediným kriteriem případu. A soudy budou probíhat podle litery Ústavy. Bude-li právní systém stabilní, bude to přínosem i ekonomice.