Pro autora...

Máte úplnou pravdu, že..." Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné“.  Podle Čl. 3. Listiny: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu…“. Ovšem stačilo by si pořádně přečíst Listinu. Základní lidská práva a svobody jsou obsažena v Hlavě 2, oddílu 1, kde není ani zmínka o soudní ochraně, která je naopak v hlavě 5-té, kde je navíc uvedeno ono důležité "stanoveným postupem..." Takže právo na soudní ochranu nepatří mezi základní lidská práva, ale mezi práva na soudní a jinou právní ochranu. Tečka. Ostatní Vaše odvolávky na vaše osobní zajímavé právní výklady již ani nečtu, stačí jenom toto výše popsané.

.

3)nepřípustnost dovolání jen proti důvodům rozhodnutí

Tady zřejmě autor moc nepocholil, co je tímto myšleno. Smyslem tohoto usnesení je to, že účasntík nemůže napadnout rozhodnutí pouze kvuli odůvodnění, aniž by současně napadl výrok rozhodnutí. Výrok rozhodnutí je ta rozhodující část rozhodnutí (závazná a vynutilná). Je nelogické, aby někdo napadal odůvodnění a přitom ale souhlasil s výrokem. Pokud podle účasníka soud rozhodne špatně (špatný výrok), ale toto špatné rozohdnutí je dobře odůvodněno, tak nic učastnikovi nebární, aby toto rozhodnutí napadl.

Závěr autora v blogu, že pokud : volně cituju.."soudce správně odůvodní špatné rozohnutí, tak nelze podat dovolání" je naprosto nemyslný.

.

2) k určovací žalobě dle § 80 odst. c)

Tato žaloba má výhradně preventivní charakter a jejím smyslem je pouze určit, zda tu právní vztah je či není (nerozhoduje se o splnění povinnosti).  Pokud se rozhoduje o splnění povinnosti (někdo porušil či ohrozil moje právo), podává se žaloba dle písm. b) , kde žádná podmínka "nálehavého zájmu" stanovena není.

Smyslem podmínky naléhavého právního zájmu u určovacích žalob je ten, že soud je orgán, který rozhoduje zejména spory a není nějakým místem, kam si účastnící chodí bezdůvodně (slovy zákona bez nalehavého právního zájmu) pro jakési "dobrozdání" (autoritativně stanovit pouze, zda tu nějaké právo je či není), aniž by se rozhodovalo přímo o splnění povinnosti. 

.

Pár poznámek..

1) k podmínce zastoupení advokátem v dovolacím řízení

je známou věci, že nejvyšší soud (v podstatě všechny obecné osudy) jsou zahleceny různými nesmyslnými podáními účastníků. Smyslem tété pomínky je,aby nejvyšší soud nebyl zaplaven dovoláními, které nemají hlavu ani patu (složité odstranování vad podání, následné odmítnutí dovolání pro vady - časová zdlouhavost a zbytečná zátěž pro celou soudní administrativu a zákonité prodlužování ostatních řádně zahájených dovolacích řízeních). ČLověk,který nemá právnické zvdělání a zároveň nemá prostředky na advokáta, může soud požádat, aby mu byl takový advokát ustanoven na náklady státu pro zastoupení v dovolacím řízení. Já v tom krácení práv občanů či diskriminaci nevidím.

Upilovaná brokovnice.

Tady vidíte, kam jsme to dopracovali s těmi Kalvody, Rychetskými a Burešovými.

Kdyby se do porevolučního parlamentu dostali například silnoproudaři, mohli si tam recipročně dát, že nikdo nesmí být připojen k síti, nemá-li aspoň maturitu na SPŠE. Ale myslím, že právníkům by to stejně nesecvaklo.