Povolební vyjednávání

Téměř každé politické uskupení, které se dostalo do parlamentu, mělo ve svém volebním programu termín "právní stát". Dvacet pět let se nám snaží "občané s právnickým vzděláním" namluvit, že žijeme v právním státě.

Vzpomínám, jak kordon policistů vtrhl do několika bytů poslanců ODS a veřejně je odvedl spoutané do vazby, kde strávili asi měsíc (kauza Tluchoř).  Pak prezident Zeman veřejně podpořil vyšetřovatele Ištvana v jeho činnosti. V té době policie vzala do vazby poslance Ratha, zadrženého se sedmi miliony korun v krabici od vína.

Po pěti letech se situace  nezlepšila. Ministr spravedlnosti se omluvil poslancům ODS, ale poslanec na svobodě Rath úkoluje soudy, aby rozhodly v jeho prospěch. Aby nedocházelo k trestným činům státu, žádná podstatná úprava právních předpisů se neuskutečnila.

Policejní útvar se rozhodl, že jednání dvou poslanců a některých občanů může být kvalifikováno jako trestný čin. V právním státě otázku viny nebo protiprávního jednání řeší výhradně soud. Policejní útvar se rozhodne, že se obrátí na poslance, aby policie mohla pokračovat v šetření. Existenci soudů policie nerespektuje. Na každé takové jednání policie má dohlížet státní zástupce. Státní zástupce dovolil, aby byla požádána sněmovna k "vydání poslanců a občanů" k šetření trestného činu.  Zveřejněním této skutečnosti mohlo dojít ke zmaření dosavadní práce policie. Současně se stát může dopouštět trestného činu pomluvy.  Justice se chová jako mafiánská organizace. Bez schválení soudem šetří jakési "trestné činy", které mohou být trestné, ale také nemusí. Státní zástupci a policejní prezident (nadřízení policejnímu orgánu) nerespektují hierarchii zákona.

ODS, která ve volbách získala druhý nejvyšší počet hlasů, se nehlásí k tomu, aby vůli voličů vyplnila. Pochybná obvinění jsou pro ODS důležitější, než vůle voličů. Raději se spolčuje s jinými stranami místo toho, aby se pokusila udělat ze současné republiky právní stát. S prací justice jsou spokojené i jiné strany, litera Ústavy a principy demokratického státu jim nic neříká. ODS by si měla uvědomit, že její bývalý předseda a prezident řešil špatný stav v justici tím nejhorším způsobem. Osvobodil podezřelé a odebral možnost obrany poškozeným.  

 Soudy by se měly vrátit k tomu, co činily tisíciletí.  Základním kriteriem každého rozsudku je jeho spravedlnost. 

Ústava předpokládá dvoustupňový soudní systém rozhodování, protože ten je z hlediska soudních nákladů optimální. Špatná rozhodnutí soudu I. stupně může kontrolovat odvolací soud. Odvolací soud má možnost rozhodnutí soudu I. stupně potvrdit, opravit, nebo vynést své konečné rozhodnutí.

Ve výjimečných případech může ještě rozhodovat dovolací soud, protože je někdy nemožné porovnat dvě práva, která jsou v předpisech uvedená. Dovolací soud by měl být soudem smírčím.

Protože náš soudní systém uvedené dvě podmínky nerespektuje, soudní spory se dostávají až k Ústavnímu soudu. Z Ústavního soudu se stal soud dovolací. Rozhoduje o věcech, které nemají s Ústavou nic společného. Ústavní soud povolil v právním systému termíny „závazný právní názor“ nebo „naléhavý právní zájem“. Tyto termíny dovolují zdůvodnit rozsudek libovolného znění. Ministři spravedlnosti se nestydí, a veřejně termíny akceptují.

Státní zástupci v současnosti podléhají ministru spravedlnosti a mají dohlížet na práci policie. Práva státního zástupce musí být obdobná, jako jsou práva občana. Státní zástupce má nesporné právo a povinnost sdělit soudu o trestném skutku (chování) občana nebo jiného subjektu. Nesmí mít právo takové obvinění zveřejnit dříve, než o tom rozhodne soud, protože by se mohl dopustit trestného činu pomluvy bezúhonných občanů. Což se v minulosti stávalo v mnoha případech, a posledním případem je kauza Babiš.

Pravomoc obracet se na poslaneckou sněmovnu by měl mít výhradně nejvyšší státní zástupce. V žádném případě by tuto pravomoc neměl mít policejní orgán. 

Státní zástupci by měli podléhat ministru vnitra, protože ten je zodpovědný za práci policie. Státní zástupci musí dohlížet a řídit vyšetřování. Ministři spravedlnosti a vnitra by měli být v koaliční vládě z různých politických stran. Státní zástupce nemůže mít právo dovolání (proti rozhodnutí soudu druhého stupně). Stát se musí také podřídit pravomocnému rozhodnutí soudu.

Každé rozhodnutí soudu je pravomocné. Odvolání (proti rozhodnutí soudu I. stupně) nebo dovolání pozastavuje pravomoc rozhodnutí. Dovolací soudy by měly být soudy smírčí. V každém sporu se jedná o určení, který ze dvou účastníků sporu má pravdu. Není žádný důvod k tomu, aby řešení trvala léta.  

Kdyby se poslanecká sněmovna rozhodla dát soudnictví do stavu, který předpokládá právní stát, byl by to pro občany ten nejvýznamnější krok, pro zlepšení právních jistot občanů.

Navrhl jsem čtyři nové paragrafy, které by systémové chyby v justici zaručeně vyloučily. Mohly by se stát základem pro koaliční smlouvu nejsilnějších stran. Poslanci si musí uvědomit, že nejenom boj politických stran o finance, ale také významná skupina „občanů s právnickým vzděláním“ bojuje za své zájmy. Potřeby občanů jsou jim lhostejné. Právnickým dogmatům dávají přednost. 

 Zde je výčet čtyř paragrafů, které by zaručeně odstranily nelogické kroky soudních postupů. Když nějaká koalice prosadí, že se tyto paragrafy stanou součástí právních předpisů, splní přání nejenom mnoha svých voličů, ale také velkého množství ostatních občanů.

  § 1. Hierarchické uspořádání poznatků a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

.       (1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

.       (2) Ústava, Listina práv a svobod,

.      (3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

.     (4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

.        (5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.

  § 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.

  § 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.

  § 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.

Platnost by měla být stanovena na nejkratší možnou dobu. Paragrafy by měly být součástí koaliční smlouvy. To by během několika let zaručilo, že se republika skutečně stane právním státem.