Odstraňme justiční mafii

Důsledek skutečnosti, že se po sametové revoluci moc soudní vymkla reformám, neseme neustále. Dnešní volby by to mohly změnit.

Dovolil by osvícený panovník některé země, aby si soudci sami určovali svou mzdu? Dovolil by takový panovník, aby moc soudní zasahovala do jeho stavebních záměrů?  Naopak, snížil by se takový panovník k tomu, aby zasahoval do sporů, které řeší soudy mezi jeho poddanými? Dovolil by panovník vláčet svého úředníka před soudem, kdyby plnil svou povinnost?

Přesně tak vypadá náš „právnický stát“ po téměř třicetileté vládě – nevládě politických stran.

Vinu vidím v tom, že bývalí prominenti usazení na ministerstvu spravedlnosti, si přisvojili takovou moc, která není nikde v zákoně ukotvená. Moc výkonná (policie) správně slepě činí to, co je v právním státě potřeba. Ale zatím se každé politické vedení státu podřizuje moci soudní. To by bylo naprosto v pořádku, kdyby moc soudní ctila znění Ústavy a základní principy rozhodování. Bohužel, moc soudní nyní zasahuje tam, kde jí to zákon zakazuje. Co je horší, moc soudní nezná termín spravedlnost a pravda. Odstrašujícím příkladem je skutečnost, že soudci soudí jiné soudce, a vynášejí své rozhodnutí. Přitom policie dodala důkazy. Takové chování známe, kdy mafie jednoho města likviduje mafii z druhého města.

Bohužel, ani jedna politická strana nenabídla voličům, že se zasadí o to, aby republika byla právním státem.

Nejkrásnější výsledek těchto voleb by byl, kdyby se prvním zákonem nové koalice staly tyto paragrafy:

  § 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

      1. Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

      2. Ústava, Listina základních práv a svobod,

      3. nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU)

      4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

      5. nařízení institucí a osob, které mají zmocněni nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje senát nejméně tří soudců. Jeho rozhodnutí musí být jednomyslné.

§ 3. Soud nesmí měnit žalobní návrh. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.

Láska, a hlavně pravda by zvítězila nad zlem a nenávistí. Kolik sporů by ubylo! Občané by takovou koalici jistě uvítali i po čtyřech letech.

Já se veřejně přihlásil, že budu volit ODS. Má v programu různé chvályhodné věci, ale konkrétně nápravu justice jsem tam nenašel. Bohužel, ani jedna strana nápravu justice nenabízí.

Přeji spoluobčanům šťastnou ruku.