Nedokončená sametová revoluce

Zanedlouho uplyne 30 let od památných událostí na Albertově a Václavském náměstí. Od té doby nastalo hodně změn.

Nejpodstatnější byl rozpad ČSSR na ČR a Slovensko. Ten se uskutečnil právnickou cestou. Politické reprezentace, které se prohlásily za vítěze revoluce, pokojně oddělily historická území, a prohlásily je za samostatné státy. Celý svět nás díky osobě Václava Havla obdivoval.

Podstatou správného chodu demokratického státu jsou svobodné volby, ve kterých občané zvolí své zástupce. Vládne vláda, složená ze zvolených zástupců.

Má-li společnost po revoluci správně fungovat, musí existovat taková moc soudní, která respektuje spravedlivé soudnictví.  Jak má spravedlivé soudnictví fungovat, objevili už ve starověku. Soudci musí být nezávislí, morální a dokázat oddělit pravdu od lži.  Někdy ani tyto předpoklady nezaručí správný chod státu (Hitlerovo Německo).

Osobnosti, které se po sametové revoluci dostaly volbami do popředí, byli V. Klaus za ODS (Občanská demokratická strana) a M. Zeman za ČSSD (Česká strana sociálně demokratická).  Uskutečněná privatizace státního majetku právní stát nepřinesla. Ani Lidový dům nepřispěl k volebním úspěchům.

Aby po nějaké revoluci vznikl ekonomicky fungující právní stát, musí existovat takové právní normy, které stanovují soudcům, jak mají rozhodovat. Moc soudní je v každém právním státě bezpodmínečně nutná.  Jakými normami se má soud řídit, musí přesně stanovit zákonodárci. Zákonodárci určují, jak je stát ke svým občanům spravedlivý. Naši zákonodárci jsou z velké části „vyškolení“ v duchu totalitní justice. Do zákonných předpisů si záměrně vkládají takové právní normy, které jim zaručí profit v civilní profesi.

Proběhly všeobecné volby, zda si občané přejí připojit k zemím, které byly za totality označované různými hanlivými přívlastky. Občané jasně sdělili, že do Evropského společenství chtějí.

Po vítězství sametové revoluce se zapomnělo na jednu důležitou skutečnost. Přikázat soudcům, aby respektovali novou situaci. Přijala se nová Ústava, která prakticky kopírovala Ústavu z První republiky. Ale státní zástupci (prokurátoři) byli ponecháni pod pravomocí ministra spravedlnosti.  Což je zásadní chyba, protože státní úředníci náleží do moci výkonné. Navíc soudní postupy nikdo nezměnil.  Soudci mohli a nadále mohou ignorovat základní zákony spravedlivého rozhodování, protože jim to „Občanský soudní řád“ dovoluje. Tak někteří soudci dosud aplikují své rozhodnutí.

Stali jsme se členy ES, ale v právních normách tato skutečnost není nikde definovaná. Není definovaná priorita mezi místními a nadnárodními zákony.  Z Ústavního soudu se stal soud dovolací, protože výroky některých soudců jsou absurdní. Státní úředníci v zákonodárném sboru si neustále upravují zákonné příkazy tak, aby stát byl nevyčerpatelným zdrojem jejich příjmů.  Nejdříve si „uzákoní“ předpisy pro vznik exekutorů, načež jim novým zákonem omezují pravidla. Politické strany předvádějí, jak hodně pracují pro blaho občana. To je tristní situace v naší republice, kterou je třeba změnit. Ale i radikální změna může trvat roky. Dokud zákonodárci nepřijdou k rozumu, protože výhradně zákonodárci mohou soudcům přikazovat.

Vážení zákonodárci, 

bylo by žádoucí ukončit hru na „právní demokratický stát“.

Stačí, když státní zástupce zařadíte do ministerstva vnitra, nebo jim zřídíte samostatný úřad.

Dále dáte soudcům na vědomí, že hodláte přijmout následující doplnění právních předpisů:

§1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují.

Jsou to: (1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických, (2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod, (3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO), (4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů, (5)  nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu. Soud na každém stupni má povinnost vyřešit spor. Nemá právo přikazovat jiným soudům, aby za něho rozhodovaly.

 Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

…………………………………………………………………………………………

Když zákonodárci tento cíl sdělí voličům, okamžitě přestane výroba nesmyslných soudních spisů, které putují mezi různými soudy. Dojde k úsporám na provoz soudů.  Soudní řízení se podstatně zkrátí. Stát ušetří náhrady za zmanipulované soudní rozhodnutí. Spravedlnost rozhodnutí si soudci budou sami kontrolovat.  

Republika se může stát právním státem nejpozději v příštím volebním období.

 Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad