Mylná úvaha předsedy ÚS.

V televizi jsem shlédl úvahu p. Rychetského nad tím, zda demise premiéra je demisí celé vlády. Na základě dosavadní praxe došel k závěru, že demise premiéra je demisí celé vlády.

Pan předseda se hluboce mýlí. Jak známo, dosud byla každá vláda koaliční. Kdyby vládla pouze jedna strana (což jistě nelze vyloučit), pak v takovém případě by demise premiéra (třeba ze zdravotních důvodů) rozhodně nebyla demisí celé vlády. Dokonce by to mohlo být v kterémkoliv okamžiku od jmenování vlády. Odstupující premiér by za sebe mohl navrhnout jinou osobu. Prezident by takové doporučení mohl, ale také nemusel akceptovat. Při trochu pečlivějším přečtení Ústavy by to mělo být srozumitelné každému občanovi. Chybná rozhodnutí soudců nejsou důvodem k tomu, aby byly opět aplikovány.

Základním problémem je přesný výklad povinností a pravomocí soudců. Soudci si prostřednictvím zákonodárců upravili zákonné postupy a předpisy tak, aby za svá rozhodnutí nebyli zodpovědní. Zodpovědnost přesunuli na soudce v prvním stupni. Nerespektují skutečnost, že Ústava zakazuje každému soudci soudit tutéž věc dvakrát.

Některé případy nemohou soudy nikdy spravedlivě rozhodnout. Typický je spor o právo matky rodit doma a povinnost přivolaného lékaře chránit zdraví dítěte. Soudy nejsou bezmocné v takových případech. Na základě jednání je třeba dojít k oboustrannému uspokojení požadavků obou stran.

Bohužel jiná konkrétní rozhodnutí soudů odporují zdravému rozumu. Soudci nerespektují skutečnost, že výrok soudu k oběma stranám sporu musí být pravdivý. Je lhostejné, která strana se na soud obrátí. Soudce musí zjistit příčinu sporu a vynést rozhodnutí vůči straně, která se na soud obrátila. Tak se soudilo již v antice.

V nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny by občané mohli přimět zákonodárce k tomu, aby rozhodování soudů bylo spravedlivé. Všem politickým stranám jsem navrhl, jaké úpravy by měly být přijaté. Politická strana, která se uchází o přízeň voličů, by se k návrhu měla vyjádřit.

Otevřený dopis politickým stranám.