Ministerstvo spravedlnosti nebo servilnosti?

Česká republika se omluvila občanovi Šnajdrovi za nezákonný postup a nezákonné trestní stíhání a za jeho nezákonnou vazbu. Kromě občana Šnajdra obdrží omluvu i jiní občané, stejně postižení. Omluvu vydalo ministerstvo spravedlnosti na vědomí všem občanům republiky. 

Ministerstvo se nezabývá tím, že byl někdo neprávem souzen, neprávem zbaven po dobu vazby svých základních občanských práv. Ministerstvu je lhostejný pojem presumpce nevinny. Soudci a státní zástupci mají s pojmem také problémy, jak je zřejmé z omluvy. Předmět omluvy je ministerstvu lhostejný. Žádné kroky k nápravě neučinilo.

Nejvyšší soud rozhodl, že soudci byli v minulosti diskriminováni na odměnách za svou práci, a proto jim náleží dorovnání minulé mzdy. Ministerstvo spolu se soudci Nejvyššího soudu vymyslelo smlouvu, patrně mezi státem a soudci. Co je ve smlouvě občané nepotřebují vědět. Po vyplacení domnělých nároků budou někteří soudci spokojeni a někteří mohou nárokovat ještě jiné doplatky.

Ministr spravedlnosti nečte Ústavu. Kdyby to náhodou učinil, narazil by na článek, který říká: Nestrannost soudce nesmí nikdo ohrožovat. Podjatost bývá chápána jako opak nestrannosti. Termínu nikdo rozumí každý gramotný občan. Soudci si přisoudili peníze ze státního rozpočtu. Jestli soudce rozhodne ve své věci, nepochybně jedná podjatě. Ministr se omluvil jménem soudců. Důsledky neřeší.

Ministerstvo spravedlnosti je servisním orgánem justiční mafie. Zákony není třeba dodržovat, je třeba jednat servilně, podle výkladu odborníků „s právním vzděláním“. Pokud soudy nedodržují zákon, ministerstvo se jménem republiky omluví, a tím je vše vyřešené.

Na úřadě vlády existuje legislativní rada. Výsledky její práce lze hodnotit podle omluvy České republiky.

Žijeme v právním státě nebo v absurdistánu?