Zas jenom pár komentářů k tomuhle nesmyslu:
1.) Samozřejmě, že o návrhu na vazbu rozhoduje soudce, protože vazba je časově omezeným zásahem do lidských práv, o kterém v této míře nikdo jiný, než soud rozhodnout nesmí. Tedy státní zástupce podá návrh na vazbu z určitých konkrétních důvodů (odlišuje se vazba předstižná, koluzní a útěková) a soud rozhodne, zda důvody pro vazbu jsou natolik silné s ohledem na průběh vyšetřování, že je nutné jí uvalit. V tomto případě by ten váš "senát" tří soudců byl akorát prodražením, zbytečností, protože důvody vazby jsou relativně jasné a pokud jeden soudce s návrhem na vazbu souhlasí, je téměř jisté, že by se na tom shodli všichni tři.
2.) žádný soud žalobní návrh nemění..... v případě trestního řízení je to zkrátka jenom tak, že soud není vázán právním hodnocením skutku obsaženým v žalobě - tzn. státní zástupce na základě nějaké důkazní situace skutek ohodnotí podle paragrafu A trestního zákoníku, jenže v důsledku důkazní situace se situace u soudu změní a tak soud není vázán žalobou v hodnocení - tzn. může obžalovaného odsoudit podle paragrafu X stejného zákona, protože se ukáže, že jde o jiný trestný čin, než se za daného důkazního stavu domnívalo zastupitelství.
3.) u té dvojinstančnosti se dopouštíte zjevně jedné zásadní chyby - a to, že ignorujete fakt, že soudce rozhoduje za soud - a tedy přeneseně za stát (rozsudek jménem republiky, nikoliv rozsudek jménem soudce Vopršálka). Povyšujete jednotlivce nad instituci. Jenže on v tom případu nerozhoduje soudce JUDr. Vomáčka jako individualita, on rozhoduje soudce jako SOUD (tzn. jako personifikace instituce). Tzn. nejde o nadřízenost JUDr. Svobody z kraje nad JUDr. Vomáčkou z okresu.... ale jde o nadřízenost krajského soudu nad okresním soudem - dle hierarchie soudního systému. Druhoinstanční soud tedy přezkoumává rozhodnutí prvoinstančního soudu a v případě, že nějak vybočí, tak mu prostě nařídí nápravu - z pozice nadřízeného soudu (jako nadřízeného orgánu).
