Takže postupně k obsahu toho vašeho nynějšího blafu a vynechám váš notorický vylhaný kyd s důkazem opaku....

- "Obvykle má spor pouze jedno spravedlivé rozhodnutí." - blbost limitně se blížící nekonečnu. Představte si spor o dědictví, zemře nějaký velmi bohatý člověk a různí lidé se budou domáhat buď neplatnosti závěti (třeba vyděděný potomek) nebo naopak.... A nebo to může být naopak - představte si, že součástí dědictví je třeba nějaká rodinná památka, která se dědí z generace na generaci - ale bohužel, zemřelý nasekal milionové dluhy - a dneska dědictví přijmete buď celé (tzn. i s dluhy) a nebo žádné... poptejte se pak dotčených příbuzných, jestli v jejich očích bude rozhodnutí soudu spravedlivé. Pocit spravedlnosti je subjektivní vztah jedince k výsledku. Příbuzní a blízcí oběti vraždy a vrah budou na trest patnácti let za mřížemi nahlížet každý z jiné strany.

- "Výrok soudce ke straně A, musí být opakem výroku ke straně B" - tady už jste té nekonečné hlouposti dosáhnul - gratulace! Co když je stran sporu třeba sedm, nebo i jenom tři? Zkrátka lichý počet..... :D Stejně tak platí, že za pravdu může dát zčásti oběma stranám, nebo naopak žádné z nich (třeba se v průběhu sporu zjistí, že majetek patří někomu třetímu, než dvěma stranám, které se ho ve sporu domáhají)..... prostě ta úvaha je zcela špatně.

- "Soudce musí zkoumat příčinu zneplatnění." - špatně, soudce nic zkoumat nebude - soudce vychází z toho, co mu předloží žaloba. Soudce si uvědomí, jaké podmínky platnosti / neplatnosti smlouvy stanovuje občanský zákoník, zjistí, jestli se žalobce domáhá neplatnosti z některého z uvedených důvodů a jestli dané důvody pro prohlášení neplatnosti dokázal (tzn. žalobce nedokazuje, že smlouva je neplatná tím vaším nesmyslem, ale důvody proč je neplatná!) - a pokud ano, tak žalobě vyhoví, přičemž pokud to jde, tak nařídí návrat stavu před smlouvou (tzn. jako by nikdy nebyla uzavřena), pokud ne, tak jí zamítne.

- "Dojde-li k závěru, že smluvní podmínky byly porušené, výrok soudu musí znít...." - za předpokladu, že žalobce dokáže porušení smluvních podmínek, tak rozhodne o tom, že žalovaný má buď smlouvu bezodkladně splnit (pokud nejsou objektivní důvody mimo vinu žalovaného, které to znemožňují - např. vyšší moc - těžko můžete po někom chtít, aby vám namaloval obraz, když mu ateliér vyplavila povodeň, nebo mu ateliér vyhořel), nebo budou uplatněny smluvní / zákonné sankce za porušení smlouvy (například může vyhovět ví oprávněnosti výpovědi smlouvy), případně je možné i obojí - tzn. jak nařídit splnění, tak sankce - oboje dohromady.

- "Strana, která je v právu, má nepochybně nárok na uhrazení soudních nákladů, bez ohledu na to, zda ji zastupoval „občan s právnickým vzděláním“. Platí rovnoprávnost svéprávných občanů před zákonem." - zase špatně.... vy jste to nepochopil, že? V případě obecného zmocněnce máte možnost (je to čistě na vás!) požádat pro něj o náhradu ušlého výdělku (pokud si třeba kvůli vám bral neplacené volno ze zaměstnání, aby vás zastupoval), odměna za zastupování náleží pouze advokátovi, daňovému poradci, a dalším vymezeným osobám, protože ty jediné smějí vykonávat tuto činnost za účelem zisku. Je to stejné, jako byste se divil, proč pojišťovna zaplatí za zubařský zákrok jenom lékaři a nikoliv kováři, ke kterému jste šel vy.... přece je "rovnoprávnost"... ano - ta se zohledńuje v tom, že u obecného zmocněnce můžete chtít náhradu ušlého výdělku (aby nebyl škodný na vašem zastupování) - takže zatímco náhrada ušlého výdělku je "odměna" pro toho, kdo vás zastupuje, aby nebyl škodnej, že nemohl být ve své běžné práci, tak odměna za zastupování náleží pro ty, kteří právní zastupování mají jako své svobodné povoláníí - právní zastupování za účelem zisku (což je právě ta odměna za zastupování) smí dělat jenom vymezené osoby, jinak jde o nelegální činnost - a přece nemůžete po státu chtít, aby podporoval zločin nelegálního zaměstnávání, že?

Diskuze by měla být přínosná. Nemohu za to, že justici vidím jinak, něž někteří diskutující. Ale když diskutující vyjadřuje nesouhlas s mými úvahami, měl by svůj názor logicky ozřejmit a dokázat, že mé úvahy nejsou logicky podložené. Neustálé opakování, že mi někdo něco dokázal, není důkaz.

Ano, mé blogy jednají pořád o tomtéž. Soudci ignorují zákony matematiky. Výrok soudce musí být pravdivý, aby byl spravedlivý.

Víte, potíž je v tom, že se snažíte zákony matematiky násilím naroubovat na aspekty skutečného života. Domníváte se, že matematika dokáže spolehlivě odpovědět na všechny zásadní otázky. Tohle ale nikdy nemůže fungovat. Proč? Protože skutečný život je mnohem složitější, na rozdíl od matematiky není striktně logický, existuje tam celá řada proměnných, které matematika nikdy nedokáže všechny zohlednit.

Tohle nemůžete/nechcete pochopit a proto nikdy nenajdete společnou řeč s lidmi, kteří právu, po teoretické i praktické stránce, skutečně rozumí. Jakákoliv diskuse v tomto směru tedy nikdy nebude přínosem, ale ztrátou času.

Po sto dvacáté totéž. Smazat.

Po sto dvacáté totéž a zase blbě

40 let se tady na "právnických" fakultách vyučovalo a pak praktikovalo jediné: za každou cenu rozhodovat na soudechvždy tak, aby nebyla ohrožena mocenská síla vládnoucí komunistické strany. Což se muselo podepsat na většině soudců, a kdy se těchto zlozvyků úplně zbavíme, to j e otázka

doporučuji projít několik autorových blogů, než mu začnete dávat za pravdu

Začínáš být lepší než Petr Hudský. Jestli ho neznáš, tak to je ten, co psal scénář k seriálu Labyrint.

ach jóóó