Impotentní politické strany

Právní stát je založený na nezávislosti moci výkonné, moci zákonodárné a moci soudní. Moc zákonodárná se v minulosti starala o přežití politických stran. 

Moc soudní je manipulovatelná nejjednodušeji. Když se ujme vlády diktátor, vydá takové zákony, které mu vyhovují, a společnosti trvá třeba staletí, než dojde opět k nějaké rovnováze. V našich zemích skončilo spravedlivé soudnictví příchodem Hitlera. Po skončení druhé světové války nastala jiná diktatura, která si říkala „diktatura proletariátu“. Po sametové revoluci nastal stav „zhasnutí“ a v rámci rychlého přechodu ke kapitalismu byla část majetku státu převedená do majetku jiných subjektů.

Poslanci pracovali ve prospěch svých stran. Jejich prvořadým zájmem bylo finanční zajištění činnosti vlastní politické strany. Výjimku si vysoudila ČSSD, které soudy (v rozporu s právními předpisy) přisoudily Lidový dům.

Poslanci a senátoři byli všichni zvolení ve svobodných volbách. Ale k právnímu státu máme pořád daleko.

Soudci se nezbavili návyků z předcházejícího „socialistického“ rozhodování. Využili svých kontaktů na zákonodárce, a ze spravedlivého rozhodování máme rozhodování justiční mafie.

Prohřešky soudů jsou takové, že by je mohli pochopit všichni zákonodárci.

Ze státního rozpočtu si soudci přisoudili dodatečné platby. Ústava jasně přikazuje každému soudci, že musí rozhodovat nestranně. Jestliže soudce rozhodne o svém platu, pak takové rozhodnutí nikdy nemůže být nestranné.

Soudci ignorují tisíciletý princip spravedlivého soudu. Co soudce jedné straně sporu odebere, musí druhé straně sporu přisoudit. Výrok k jedné straně sporu je opakem výroku ke druhé straně sporu.

Aby zajistili životaschopnost své strany, byla každá strana připravená vstoupit do koalice s kýmkoliv. V praxi pak ČSSD někdy tvořila zákonné předpisy s KSČ.

Pirátská strana volbami získala dostatečné finanční prostředky. Nemusí se bát vlády stany, která je dostatečně zajištěná kapitálem. Zkušenosti z řízení velkých podniků jsou nepochybně aplikovatelné pro řízení státu.

Zkorumpovaná soudní moc je jedinou překážkou rozvoje republiky.

Není vhodná doba přikázat soudcům, aby rozhodovali spravedlivě?