Dopis Soudcovské unii

V televizní debatě jsem sledoval vystoupení předsedkyně Daniely Kolářové. Výklad Ústavy je pro soudce svérázný.

Vážená paní předsedkyně SU

Komu:  Mgr. Daniela Zemanová, NSS ČR, vedení Soudcovské unie, členům Soudcovské unie

Se zájmem jsem sledoval Vaše vystoupení v televizi. Udivuje mne, že vaši Soudcovskou unii nechává v klidu stav v naší justici. Udivuje mne, že rozsudky některých soudců jsou v přímém rozporu se spravedlivým rozhodováním. Udivuje mne, že se vyskytne více soudních sporů, rozhodnutí kterých musí opravovat vyšší soudy. Udivuje mne, že se soudci dopouštějí trestných činů.

Každý demokratický stát je založen na třech nezávislých pilířích. Je to moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní.

Soudy některých případů trvají desetiletí. Odsouzení poslanci běhají po svobodě a úkolují soudy. Soudci si upravují žalobní návrhy a odsoudí žalovaného. Ze státního rozpočtu si soudci přidělují doplatky ke mzdě.

Jestliže v našem soudnictví existuje jeden soudce, který vykonával nebo vykonává funkci, a bylo mu dokázáno, že se dopustil trestného činu v souvislosti se svou funkcí, pak justice nutně potřebuje nápravu.

Ústava vylučuje možnost, že by se soudce mohl provinit v souvislosti s výkonem své funkce. Žádný soudce nemá pravomoc soudit jiného soudce, aby rozhodoval podle jeho právního názoru. Každé rozhodnutí soudce může být kontrolováno soudcem vyššího stupně. NIKDY nesmí soudce přikazovat něco jinému soudci. Ústava to jednoznačně vylučuje. To je systémová chyba, kterou soudy ignorují a zákonodárci nerespektují. Vaše Unie to zřejmě ignoruje také.

„Závazný právní názor“ nelze aplikovat vyšším soudem na rozhodnutí soudu nižšího. Ústava přikazuje každému soudci, aby rozhodoval nezávisle a nestranně. Jestliže soudce některého soudu pochybí, je povinností nadřazeného soudu pochybení napravit. Každé rozhodnutí soudu je pravomocné. V případě nesouhlasu jedné strany sporu, nadřazený soud (odvolací nebo dovolací) rozhoduje, zda je námitka opodstatněná. Když nadřazený soud námitku uzná, je jeho nespornou povinností vyřešit spor podle svého názoru nadřazeného soudu. Žádný soudce nemá pravomoc nařizovat jinému soudci. Pro ostatní soudce je nový právní názor závazný ve všech budoucích sporech, stejného charakteru.

V podstatě existují pouze DVA různé výroky soudu pro každý řešený spor.

První A: „Žalobce je v právu. Žalovaná strana je povinna splnit podmínky podle žalobce a rozhodnutí soudce. Soudní výlohy hradí žalovaná strana.“

Druhý B: „Žaloba se zamítá. Soudní výlohy žalované strany hradí žalobce.“

 Náš systém dovoluje, aby spor řešili dokonce TŘI nezávislí soudci.

Rozhodnutí dovolacího soudu musí být konečné.

Každý soud rozhoduje o spravedlnosti žaloby. Soudce musí stoprocentně vědět, jaká práva občanovi náleží. Jestliže soudce hledá právo, a jiný soudce mu nařizuje, jaké právo platí, tak máme právní absurdistán. 

Je nezpochybnitelnou povinností vyššího soudu vypracovat konečné rozhodnutí ve věci. Žádný soud nesmí vrátit řešení sporu soudu nižšího stupně. Protože každý soudce rozhoduje nestranně a nezávisle, může to v konkrétním případě učinit pouze jednou.

Sbírku zákonů je třeba upřesnit paragrafy s následujícím obsahem:

Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických jsou nedílnou součástí zákona.

Každé rozhodnutí soudu je pravomocné. (Soudce může ve věci rozhodovat pouze jednou.)

(Každý spor má nárok na dva zákonné soudce a rozhodnutí dovolacího soudu.)

(Státní zástupci dohlíží nad policií. Proto patří do ministerstva vnitra.)

Vážená paní předsedkyně, vážení členové Soudcovské unie.

Soud je služba občanům. Náklady na tuto službu by mohly být poloviční, a občané by k soudům chodili pro spravedlnost, ne pro „závazné právní názory“.

Uvažte, zda byste se k problému neměli postavit odpovědně. Soudcům je třeba nařídit, aby striktně dodržovali Ústavu.

Autor: Ing. Karel Januška  ID: uiz6ad