Dodržování zákona

Kostra Občanského soudního řádu platí od roku 1963. Totalitní právní odborníci si soudní řád upravili podle svých potřeb. 

Zbavili se jednoho ze základních principů (důkazu opaku), který potvrzuje pravdivost hypotézy. V soudním řádu, který platil za Rakouska, byl tento princip definován souřadným souvětím: „ Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje. Skutky, pro jejichž existenci zákon stanoví domněnku, nepotřebují důkazu.“  

Z této jasné formulace, která soudcům přikazuje, aby každý výrok zkontrolovali pravdivostí, vyrobili toto: „Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.“ (§ 133 o.s.ř.)

Místo jasné formulace „Důkaz opaku je dovolen“, vložili formulaci „má se za prokázané“.  „Skutky“ nahradili „skutečností“. Tím umožnil vynášet nepravdivé výroky. S klidem rozhodnou, že žalobce sice měl u soudu úspěch, ale soudní poplatky žalovaná strana platit nemusí. Mám pocit, že ve starém soudním pořádku bylo zakotveno, že výrok o nákladech byl součástí soudního řádu, pokud žalobce uspěl.

Dokud zákonodárci nepřinutí soudce, aby respektovali znění Ústavy a Listiny práv, nelze očekávat, že se něco v soudnictví zlepší.

Soudci by se nikdy neměli opírat o pravidla, která určují soudní pořádek. Lékaři také neléčí podle nemocničního řádu.

Kroky, které by vedly ke zlepšení, jsem naznačil v blogu Zneuctěná Ústava.