Arogance moci soudní před zraky celého národa

Být právníkem, vysokoškolským profesorem, politikem nebo zákonodárcem, styděl bych se za divadelní tragikomedii, kterou nám předvádí justice v případě Davida Ratha.

Justiční mafie si prostřednictvím „osob s právnickým vzděláním“ přivlastnila takové pravomoci, že neví, co si má s nimi počít.

Aktéři této frašky, dokážete odpovědět na triviální otázku: Kdy a kde jste soudcům dali pravomoc, aby soudili sami sebe? To nerozumíte jednoduchému souvětí z Ústavy: „Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.“

Logicky vyložím, co tato věta znamená pro soudce.  Každý soudce (soudce kteréhokoliv soudu) je nezávislý. To znamená, že mu nikdo nesmí nic doporučovat. Nikdo mu nesmí nic nařizovat. Pokud mu někdo něco nařídí, klidně každého může poslat někam. A samozřejmě platí to i obráceně. Jestliže soudce vyššího soudu si usmyslí, že bude nařizovat soudci nižšího soudu, může být každým soudcem poslán kamsi.

Aby republika fungovala jako právní stát, je třeba odebrat soudcům pravomoc soudit jiné soudce.

Tuto triviální logiku odmítají všichni politikové. Možná to někteří činí z neznalosti logiky. Zvykli si (obzvláště ČSSD) používat soudy k tomu, aby si přivlastnili nejen hmotné statky, ale také pravomoci, které se jim hodí. Klidně odeberou mandát, který občanka získala z voleb, tedy tou nejvyšší mocí z vůle lidu. Ministr vnitra je trapným příkladem toho, jaké má být postavení moci výkonné vůči moci která pochází z lidu.

Představení, které soudci předvádějí s případem usvědčeného politika, svědčí nejen o aroganci soudců, ale hlavně o zbytečných výdajích, které hradí občané odvádějící daně.

V úvaze Volič a volební sliby navrhuji: Neznalost, podjatost, známosti, nebo lenost soudců vyšších soudů nesmí být důvodem k tomu, aby byl občan zbaven svého Ústavního práva na spravedlivé a včasné rozhodnutí soudu. Soudci všech soudů jsou placení za rozhodování sporů. Nejsou placeni za to, aby uplatňovali svůj „závazný právní názor“ vůči nižším soudům. Každé rozhodnutí soudu se musí vztahovat k vlastnímu sporu. Nařídit soudcům:

• 6. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy (soudce), aby za ně rozhodovaly.

V nadcházejících parlamentních volbách doporučuji volit pouze stranu, která se přihlásí k těmto požadavkům.