Nechceš pracovat? Nemusíš!

Známé to heslo, nechceš pracovat, nemusíš. To platí všeobecně pro některé skupiny většinou sociálně "slabýcích" lidí, ale také pro skupinu, která si odpykává trest vůči společnosti, jednotlivci, či skupině lidí ve vězení. Většina znich, každý z nich způsobil nějakou finanční škodu. Tím nemyslím škodu na odcizené věci, ale i náklady na soudní řízení, obhajobu, ale hlavně žití na náš úkor v zažízení, které mu bylo přiděleno.

V současné době vězeňské ubytování vypadá jako dlouhodobý ozdravovný pobyt, tábor, levnější dovolená. A je to pravda, vězeň má nárok na jídlo, hygienické potřeby, dle druhu káznice i na nadstandarty (TV, vycházky, atd.). To vše stojí jen nás daňové poplatníky nemálo peněz.

Otázka je jak peníze dostat z těchto lidí? Nabídnout jim práci, pro kterou se mohou rozhodnou dobrovolně? Ano i to je řešení, ale myslím, že to v nich nevzbudí zájem.

Proto práce v káznicích by měla být povinná, a pokud ne, tak život bez práce by byl ochuzen o vězeňský životní standart.

Vězeň by měl nárok na jedno jídlo denně a to ve výši denního kalorického výdeje, chtěl by víc, musí pracovat a vydělat si. V případě zadlužení vězně (škody vzniklé při jeho působení mimo káznici) bude muset pracovat o to více, protože by měl jistou "exekuci" na výdělek.

Jistě se opět najde mnoho vtipálků, možná i chytráku v diskuzi, kteří v tom budou hledat složitosti, odlištnosti, možnosti i nemožnosti. A proto diskuzi nechám odemčenou a budu se těšit na Vaše názory.

Možná když se rozhlédnete ve svém okolí, zjistíte že znáte někoho kdo byl vězněn, a to buď krátkodobě, či dlouhodobě. A sami můžete posoudit fyzický stav té osoby.