Většina studentů jsou ufňukaní lenoši

Absolventi středních a vysokých škol si sami mohou za svou nezaměstnanost. Proč? Protože mnozí jsou líní a nevidí dopředu. Končí na úřadech práce, nadávají na stát, další krizi, osud, na politiky a na celý svět. Dobře jim tak. Při hledání talentů pro významné firmy se často ptám mladých uchazečů o práci, proč nemají žádnou praxi. Zděšeně se na mě podívají a nechápavě řeknou: „Vždyť jsem studoval, neměl jsem čas pracovat. Teprve teď, když jsem skončil, chci pracovat.“

Falešné iluze absolventů
Ve Španělsku až 44% absolventů nemá práci. I v dalších zemích se zvyšuje se počet nezaměstnaných vysokoškoláků. V dnešní době už není absolvování školy žádný předpoklad pro získání práce. Projít vysokou školou může každý s IQ 100 (kromě matfyz apod.). Podíl absolventů se zvyšuje a nesmírné vzrůstá konkurence mezi nimi. Kdo obstojí? Jak získat konkurenční výhodu? Existují tři hlavní oblasti:

1. Vystudovat prestižní univerzitu typu Harvard – na to nemá většina lidí peníze
2. Vystudovat dvě vysoké školy najednou – na to nemá většina pevnou vůli
3. Během studia získat čtyři až pět let praxe – to může každý

Pojďme si to rozebrat:

Na vystudování vysoké školy potřebujete odvahu se přihlásit a odhodlání či vytrvalost ji dokončit. Každý rok opouští brány různých VŠ desetitisíce mladých lidí. A téměř všichni z nich čekají, že dostanou práci s vysokou mzdou. Absolventi nechápou, že škola je celkem nic praktického nenaučila a že firmy většinou nemají čas ani chuť někoho pečlivě zaučovat. Firmy chtějí zaměstnávat již hotové lidi. Potřebují, aby uchazeč měl pracovní návyky, byl samostatný a spolehlivý, uměl efektivně komunikovat, týmově spolupracovat a měl zkušenosti z různých oblastí práce. Firmám nestačí, když absolvent měl během studia každé léto dvou nebo třítýdenní brigádu typu česání jahod v Irsku nebo pokladního v Tescu. 

Proč mladí lidé nepracují po celou dobu svého studia?
Příčin je několik. Velkým dílem za to mohou jejich rodiče. Proč? Protože své děti nevedli k odpovědnosti za svou zaměstnatelnost. Nevedli je k tomu, aby neustále zvyšovali svou konkurenceschopnost na trhu práce. Rodiče často nenaučí své děti vytyčovat si cíle a dosahovat jich. Neučí je překonávat překážky a neučí je vytrvalosti a houževnatosti. Rodiče by měli po dětech soustavně chtít, aby si během studia neustále hledali práci, třeba zdarma. Jak to, že to nikoho nenapadne? Vždyť proč by studenti nemohli pracovat zadarmo, když flákání se během studia je také zadarmo? Vždyť práce zdarma pro nějakou firmu je investicí do sebe sama. Pokud student vysoké školy pracuje dva až tři dny v týdnu v nějaké dobře vybrané firmě, a je snaživý, je učenlivý, dělá pokroky, tak si tím zvyšuje šanci, že si ho firma po skončení studia nechá. Proč by hledala někoho neznámého na trhu práce, když má dobrou zkušenost se svým studentem a dobře ho zná? I my s tím máme dobrou zkušenost. Někteří studenti jsou ochotni pracovat zadarmo, jen za potvrzení o praxi. Ale těch je velmi málo.

Překvapení personalisté
Když si firma studenta náhodou nenechá, protože toho moc nepředvedl, nebo se tam studentovi moc nelíbilo, a ten se bude někde jinde ucházet o práci, pak personalistovi, když u něj v životopise uvidí tři až čtyři roky praxe, poklesne překvapením čelist. Pochopitelně, že mu nabídne práci. Proč? Protože uvidí snaživce, který prokázal odpovědnost za svou zaměstnatelnost a za svůj život. Uvidí člověka, který umí překonávat překážky, který se nebojí výzev, který už něco dokázal. A když si takový student dokáže vytvořit konkurenční výhodu pro sebe, pravděpodobně to bude umět v budoucnu i pro svého zaměstnavatele. Takový absolvent je sázkou na jistotu. Ale jak odhalíte lidské a pracovní kvality u absolventa, který žádnou praxi nemá?

Lenost studentů
Mezi mladými lidmi okolo 20 – 25 let se masově šíří trend: mít co nejvíce volného času, mít se dobře za peníze rodičů, užívat si a nic neřešit. Dnes je dnes, nebudeme řešit, co bude zítra. Nějak bylo, nějak bude. Však mi rodiče něco najdou nebo to nějak dopadne. Pokud se takovým absolventům nedostane práce, dobře jim tak. Já bych takového absolventa do firmy nikdy nechtěl.

Studium je příliš náročné, abych mohl pracovat
Toto tvrzení je nesmysl. Pokud je řada studentů, kteří dokáží vystudovat dvě až tři vysoké školy najednou, pak je na práci času dost. Hospody plné studentů dokládají, jak je studium náročné. (nemám tím na mysli nejnáročnější studium některých oborů technických či přírodních věd). I absolvent velmi náročného studia může po škole rok někde pracovat zdarma. Pokud to finanční situace rodičů dovolí. I to je vynikající investicí do sebe sama. Rozhodně lepší, než sedět doma na podpoře.

Co absolventi středních škol?
Mluvíme hlavně o absolventech vysokých škol. Co však mají dělat studenti středních škol, když musejí každý den sedět v lavicích? Znám desítky příkladů absolventů středních škol, kteří se souhlasem školy chodili jednou až dvakrát týdně na čtyři hodiny do firmy pomáhat. Tedy i šestnáct až dvacet hodin za měsíc během dvou let za čtyři roky studia mají obrovský vliv na zaměstnatelnost.

Tedy vážení studenti, kteří se jednou chcete mít dobře, hledejte si praxi již dnes. Mnoho firem vás zdarma zaměstná. Vy tím prokážete, že praxe je pro vás důležitější než momentální výdělek. A to vám přinese obrovskou konkurenční výhodu.