Podle prezidenta Baracka Obamy se USA budou muset přizpůsobit Asii, která radikálně mění technologie a ve kterém posilují státy jako Čína, Indie a Indonésie. Budou také muset zastavit své zaostávání v mnoha oborech a předčit ostatní země v inovacích, vzdělání a stavbách. Obama to řekl před oběma komorami Kongresu ve své zprávě o stavu unie. Jestliže USA, které byly s Japonskem celá desetiletí na špici vývoje, přiznávají, že jim ujíždí inovační vlak, pak kde je a kde za chvíli bude Česká republika?
Kritici vlády tvrdí, že prý nemá vizi, kam republiku směřovat, až jí skončí období rozpočtové kázně. Měla by vzniknout celonárodní diskuse odborníků o budoucnosti naší země do roku 2030 – 40. Podobně jako ve Finsku, směr vývoje by měl být schválen všemi politickými stranami a důsledně jej dodržovat, ať už bude u moci kdokoliv. Česká republika má úžasné možnosti, jak našim dětem zajistit blahobyt. Jak z evropské „montovny“ udělat centrum vysoké přidané hodnoty, která zajistí prosperitu měst, kultivaci životního prostředí, kultury aj. Potěšitelné jsou zatím snahy ministra průmyslu a obchodu Kocourka (ODS) a jeho oponenta z ČSSD Urbana aby se ČR vrátila na špici vědy a techniky. Kde kdysi byla. Podaří se jim to?
Centra výzkumu a vývoje.
Proč by se z ČR nemohlo stát evropským centrem kreativity a inovací? Vláda by měla část peněz ušetřených z řádných výběrových řízení masivně investovat do vědy a výzkumu. Výdaje na vědu a výzkum by měly činit minimálně 3,5 % HDP, abychom se vyrovnali vynikajícímu Finsku. Raději však 5 %. Proč? Podle seriózních prognóz se Evropa za dvacet let stane nevýznamným kontinentem, protože těžiště kreativity a inovací se přesouvá do Asie. USA a Japonsko se v inovacích budou držet v druhé polovině první desítky nejvíce inovativních zemí. Obama se to snaží zbrzdit, ale zřejmě se už nikdy nepodaří, aby se USA dostaly znovu na špici. Proč? Představte si, že v západním euroatlantickém světě bádá nad inovacemi asi 5 miliónů vědců a vývojářů. Ve vztahu k asijským kolegům jsou „rozmazlení“ a chtějí čím dál větší výhody. V Číně, Indii, Malajsii a Indonésii bude za chvíli pracovat na inovacích asi sto miliónů vědců a vývojářů. Jsou skromní, nehledí na čas, mají ohromnou houževnatost, píli a motivaci, které se říká vytrvalost farmáře rýžových polí. Je logické, že sto miliónů asijských inovátorů předčí počtem objevů, vynálezů a inovací ty americké a evropské.
Jaká centra výzkumu v ČR podpořit?
Rozhodně ta, která mají největší potenciál růstu. Tedy nanotechnologie, fotovoltaiku na polymerových fóliích, genetické inženýrství, biotechnologie, molekulární chemii, apod. Proč? Nenápadným trendem v Evropě je orientace firem na vymýšlení vynálezů a prodej licencí na jejich využívání. Čím dál více podniků (farmaceutické, softwarové, strojírenské, chemické, elektronika a optické systémy, služby apod.) má jen velké vývojové oddělení, patentové oddělení, marketing, obchod, rozvoj zaměstnanců a vedení. Vývojové oddělení něco vynalezne, ochrání si to patentem a obchodníci prodají licenci k výrobě. Firma tak nemusí mít výrobní haly, sklady, dopravu a „otravovat se“ s nespokojenými zaměstnanci a odbory či s ochranou životního prostředí. Výroba se přesouvá do rozvojových zemí. Pokud zkoumáme hodnotu prodeje hmoty a hodnotu prodeje nápadů – myšlenek, tak za posledních 40 let se mnohem lépe prodávají myšlenky než vyrobená hmota – v poměru 70:30. A růst prodeje myšlenek má exponenciální charakter. Jen cílený rozvoj tvořivosti a inovačního myšlení v podnicích, na ministerstvech, akademii věd a na školách všech typů může učinit z ČR inovačního tygra.
