Nejlepší firmy jsou kreativní

Bez zásadních inovací nemůže firma dlouhodobě uspět. Jak už jsem uvedl ve včerejším blogu, letošní žebříček nejvíce inovativních firem na světě jasně ukázal, že zásadní inovace jsou jedinou vstupenkou mezi elitu. Skokové inovace se neobejdou bez výrazné tvořivosti. Avšak výraznou tvořivost má jen asi 2 – 3 % populace. Kde vzít kreativní manažery a vývojáře?

Podle některých kolegů asi polovina peněz věnovaných na výzkum jsou zřejmě vyhozené oknem. Proč? Protože vědci a vývojáři často promarní spoustu let pouhým logickým uvažováním, které obvykle nikam nevede. Svět potřebuje skokové inovace k řešení problémů. Logikou nelze ke skokovým inovacím dojít. Historie nás učí, že k zásadním objevům a vynálezům došlo buď náhodou nebo řízenou tvořivostí. Bez tvořivosti není inovací, protože inovace je realizovaná kreativita do hodnoty pro zákazníka. Investice do vědy bez výuky tvořivého myšlení je mrháním peněz.

Kreativní mozky
V dnešní době nesmírně zostřující se konkurence vyhrává vývojový tým, který přijde se zásadním – skokovým řešením nejdříve. Právě tvořivost umožňuje významně zkrátit inovační cyklus. Jestliže některý vědecký tým používá tzv. laterální a divergentní myšlení a jeho členové umí tvořivě spojovat zdánlivě nespojitelné, jestli se umějí podívat na problém jinýma očima než ti druzí, pak dostanou nápad mnohem dříve než ostatní. Vysoká míra tvořivosti manažerů a vývojářů je obrovská konkurenční výhoda. 
Všechny firmy potřebují postupné (kontinuální) vylepšování svých současných výrobků a služeb. K tomu stačí impuls od zákazníků a logické myšlenkové procesy pracovníků firmy. Například japonská metoda Kaizen znamená, „každý den na každém pracovišti jedno malé zlepšení“. Denně se v japonských automobilkách scházejí na každém pracovišti mistr, vývojář, technolog a dělník, aby vymysleli malé vylepšení svého procesu či funkčního parametru výrobku. Avšak převratné inovace, které zvrátí trh a zajistí firmám budoucnost, tzv. „Modrý oceán“, potřebují výraznou tvořivost manažerů a vývojářů. 
Co jsou to skokové inovace? Příklady:

• Náhrada Edisonovy žárovky žárovkami z LED diod. Ty se ještě masově nerozšířily a už je tady ještě revolučnější technologie osvětlování typu OLED. 
• Klasické pušky budou nahrazovány kvantovými puškami. 
• Klasické materiály – ocel, beton, vlna, bavlna, plasty jsou nahrazovány novými materiály s přesně definovanými vlastnostmi, které se vyrábí pomocí nanotechnologií. Už dnes jsou pro armádu USA pomocí nanotechnologie vyrobeny bundy z materiálu, kterému se říká „ocelová pryž“. Bunda se vejde do krabičky od zápalek. Nanotextílie vyráběná libereckou firmou Elmarco bude mít brzo velmi široké použití. 
• Už dnes je vymyšleno oblečení, které se nebude špinit, ani se krčit. Výrobci pracích prášků, praček a žehliček si budou muset brzo vymyslet nový výrobní program. 
• Už deset let jsou firmou Toyota vyrobeny inteligentní konstrukční materiály pro stavby v seizmických oblastech, které po zemětřesení samy zacelí své trhliny. Ve stavebnictví se velmi brzo začnou používat materiály, které samy budou obytný prostor v zimě vyhřívat a v létě chladit. 
• Léky už nebudou svými vedlejšími účinky ovlivňovat celý organismus, ale cíleně jen nemocný orgán. Léky už nebudou vyráběny masově, ale budou namíchány na míru konkrétnímu pacientovi. 
• Celé tělo bude do 10 let hlídat „armáda“ nanorobotů a opravovat drobné defekty a ničit rakovinné buňky. Mnoho nemocí bude řešit genová terapie a léčba kmenovými buňkami. 
• Podle ředitele pro výzkum nanotechnologií z NASA M. Meyyappana (www.ipt.arc.nasa.gov) a ředitelů Scotta Mize a K. Ericca Drexler z FORESIGHT Institute, nanotechnologie do dvaceti let naprosto změní veškerý průmysl: strojírenský, chemický, těžký průmysl, stavební, elektrotechnický. (www.foresight.org/nanodot/ )
• Auta budou jezdit masově na vodík či na elektřinu. 
• Počítače budou obsahovat živé tkáně. Informace se budou zapisovat do buněk nebo do nanočástic (nanoprachu). 
• A řada dalších...
Jaká je tvořivost vědců a vývojářů?
Jestliže je pro zásadní inovace nebytná vysoká míra tvořivosti, pak logicky vyvstává otázka kolik tvořivosti mají vědci v základním a aplikovaném výzkumu? 
Lze říci, že jí mají tolik, jako naprostá většina populace. Tedy minimálně. Je prokázáno, že když dítě vstupuje do školního procesu, má cca 95 % vrozené kreativity. Když po VŠ opouští školský systém, zůstává mu 13 – 20 % vrozené tvořivosti. Zbytek škola dokázala potlačit. Pokud absolvent VŠ nastoupí do firmy nebo vědeckého ústavu s rigidním vedením, které povoluje pohybovat se jen po „vyšlapaných cestičkách“ a hájí překonaná paradigmata, pak dochází k dalšímu potlačení tvořivosti. 
Bez tvořivosti nelze ve vědě docházet k převratným výsledkům. Sportovec potřebuje denně trénovat několik let, aby se dostal na vrcholovou úroveň. Houslista musí trénovat na housle asi šest až osm hodin denně, aby se udržel na špičkové úrovni. Vědec celá léta zbytečně trápí levou polovinu mozku logickým myšlením, které nemůže plodit zásadní nápady. Prává – tvořivější hemisféra zahálí. Vědcům a vývojářům nikdo neřekne, že tvořivý mozek je celý mozek a inovační tvořivost je třeba trénovat stejně jako svaly či hru na housle. 
Představme si, že určitý technický či konstrukční problém řeší výzkumníci deseti výzkumných pracovišť v celém světě. Všichni absolvovali stejný typ strojírenského studia na univerzitách. Učili se stejným myšlenkovým pochodům, stejným paradigmatům. Který tým rychleji vyřeší problém? Ten, který zapojí tvořivost. 
Zkušenosti z amerických a nadnárodních firem učí, že pokud je u manažerů a vývojářů dlouhodobě (až dva roky) rozvíjena inovační tvořivost, pak dochází ke zkrácení inovačního cyklu až o 80 %. Jinými slovy, jestliže inovační cyklus trvá ve firmě cca 3 roky, vývojáři vytrénovaní v kreativitě jsou schopni novou inovaci připravit za půl roku. Což pochopitelně šetří obrovské finanční prostředky a dává mimořádnou konkurenční výhodu. 
Které velké společnosti trénují kreativitu svých manažerů a vývojářů?
Je jich hodně. A jsou to hlavně ty velké, které si uvědomují, že nejlepší je mít převahu či monopol. Například:
3M, Pentagon, Audi, Shell,, Siemens, Opel, GE, P&W, Motorola, Nokia, Saint Gobain, IBM, 
Du Pont, Federal Express, Ciba-Geigy, McKinseys, NNT, Ford, Philips, HP, Apple, P&G, 
Teknekron, Imes, Thermo, ATT, Electron, MIT, Raychem, Bosh, Digital, BASF, Baxter, 
Bayer, Bristol-Myers-Squibb, Glaxo, Hoechst-Roussel, Johnson & Johnson, Searle, Syntex 
Parke-Davis, Pfizer, Warner-Lambert AOL , Apple , Cisco, EDS, Hewlett-Packard, 
Hughes, IBM, Intel, ITT, Lockheed, Microsoft, Unisys, Xerox, Motorola, Time-Warner, 
Universal, NCR, NEC, Novell, Quantum, SGI, Sun , Tektronix, 3Com, ARCO, DuPont , 
ESSO Texaco, Union Oil, A&M Records, Bertelsmann, Capitol Records, CBS, 
Columbia Pictures, Discovery Channel, Disney, Gannett, Hearst , MTV, NBC, Sony, 
Efektivita vložených peněz do vývoje
Ideální by bylo, kdyby firmy vypisovaly pro výzkumné a vývojové ústavy výběrová řízení na vyřešení určitého technického či technologického problému. Mohlo by se ho účastnit více vývojových firem, ale odměnu by dostala jen ta, která dodala výsledek nejdříve. K čemu by to vedlo? Vedení vývojových pracovišť by se snažilo udělat všechno proto, aby k podstatnému nápadu došlo co nejdříve. Rychle by se naučilo síťovat mozky badatelů tak, aby se ve výsledcích vyrovnaly kreativním géniům, kterých je v populaci asi 2 %. Vedení ústavu či vývojové firmy by si rychle zjistilo, jak se svým mozkem pracuje slavný japonský vynálezce Dr. Yoshiro Naka Mats, který vlastní cca 2550 patentů a jemu podobní. Vedení výzkumných ústavů by věnovalo na trénink tvořivosti více peněz, protože by si ověřilo, že po jeho absolvování začaly z badatelů vypadávat obchodovatelné nápady. Vývojová pracoviště, která by si hýčkala vědecké dinosaury, kteří žijí minulými úspěchy a sází jen na logiku, ta by zanikla. 
Nejvyšší přidaná hodnota
Francouzský sociolog Joseph Basile (1970) řekl: „Tvůrčí představivost je zdrojem pokroku. V blízké budoucnosti bude dokonce tvůrčí představivost znamenat pro národy více než přírodní bohatství. Jedna země předstihne druhou v té míře, v jaké bude mít více vynalézavých mozků.“ Slova Basileho se pomalu naplňují. Nejvíce bohatství přináší činnosti s nejvyšší přidanou hodnotou. To znamená nápady a jejich prodej. Není třeba vyrábět, je třeba vymýšlet patenty. Ukazuje se, že v některých vyspělých zemích už začínají ubývat tovární komíny, výrobní haly, doprava a logistika. Začíná přibývat firem, které mají vynikající výzkum a vývoj, vynikající marketing, velký právní útvar na prodej licencí a patentů. Podobně, jako to má Philips, který získává asi třetinu tržeb z prodeje licencí např. na DVD, xenonové žárovky a další produkty svých vývojářů. Philips posiluje výzkum a vývoj a oslabuje výrobu. Nakonec to bude ve světě tak, že to, co ti chytří v jedné zemi vymyslí, to budou ti méně chytří v druhé zemí za pár „drobných“ vyrábět. Zatímco ti „chytří“ nebudou mít starosti s nespokojenými pracovníky, s odbory, s výrobou, s ochranou životního prostředí, naopak ti, kdo si koupí licence, tyto starosti mít budou. Nůžky se rozevírají....

Jak je to u vás ve firmě?