Má hazard platit stejné daně jako léčba lidí či výzkum?

V mých kurzech kreativity jsem zadal studentům úkol navrhnout státní podporu firem, které nejvíce přispívají ke všeobecnému prospěchu lidí. Studenti to vzali z gruntu. Tak, jako se dělí ekologickou prospěšnost výrobků podle uhlíkové (emise) a vodní stopy (spotřeba vody), vymysleli si tzv. „etickou stopu“ a podle svých kritérií rozdělili firmy a organizace do pěti kategorií a pak jim navrhli výši daní. Chtěli tak podpořit firmy prospěšné a omezit firmy škodlivé. Je to tak zajímavé a provokativní, že vás prosím o diskusi nad studentským rozdělením. Kterou firmu byste zdanili jen 5 % a kterou třeba 90 % daní?

Nejprospěšnější:  5 - 10  % daní

Studenti sem zařadili lékařský výzkum, výzkum technologií na ochranu životního prostředí, psychologické poradny, manželské poradny, pedagogické poradny, vzdělávací společnosti, univerzity, občanská sdružení, která pomáhají sociálně slabým a potřebným. Podle nich sem patří i umělci, kteří vytvářejí krásu, básníci, spisovatelé, jejichž díla burcují to lepší v nás. Dále výrobci zdravé výživy a biopotravin. Nemocnice a lékařské ambulance. Zrovna tak technické služby, správci inženýrských sítí. Potom všechny výrobky a služby, které zkvalitňují život a neničí životní prostředí, veřejnou dopravu apod.

Prospěšné: 15 - 20 % daní

Sem podle studentů patří výrobci relativně zdravých potravin – ovoce, zeleniny, obilovin, zrnin, zdravých mléčných výrobků, poctivých masných výrobků.  Dále všichni výrobci všeho zboží, které má příznivou uhlíkovou a vodní stopu, tedy minimálně zatěžují životní prostředí. Studenti také zohledňují vodní stopu – kolik vody se spotřebuje na výrobu. Např. 1 kg spotřebuje 25 – 30 tisíc litrů vody, na výrobu 1 šálku kávy 60 litrů vody, na výrobu jedněch džínsů 25 tisíc litrů vody. Velkou diskusi vyvolaly mobilní telefony, jejichž služba je mladým lidem prospěšná, avšak stamilióny přístrojů, které už nejsou módní, vytváří toxický odpad. Navíc těžba suroviny coltanu stojí v Africe stovky lidských životů a hrůzné dětské práce. Coltan, tedy columbit - tantalit, je metalická ruda, ze které se získává niob a tantal pro výrobu mobilů. Zatímco za kilogram coltanu dostane těžař 50 euro, výrobci mobilů platí 50 tisíc euro. Ze služeb studenti zařadili do kategorie „prospěšné“ cestovky, čistírny, půjčovny, diskotéky, mobilní operátory, některé restaurace apod. Zajedno byli s výrobky „Fair trade“.

Téměř prospěšné:  25 – 30 % daní

Do této kategorie patří výrobci všeho, co přímo lidem neškodí, ale zanechává vysokou uhlíkovou a vodní stopu. Podle studentů sem patří téměř všichni výrobci plastů, umělých hmot, igelitových sáčků, PET lahví, nábytku, aut, oblečení, potahů, koberců, výrobci počítačů, televizí. Někteří by mezi téměř prospěšné zařadili i výrobce inteligentních videoher. Mezi téměř prospěšné by studenti – muži zařadili i prostituci, která by se měla legalizovat zákonem a danit.

Škodlivé: 30 – 50 % daní

Tato kategorie byla mezi studenty bouřlivá. Umístili sem výrobce většiny sladkostí, slazených nápojů, rafinovaných potravin plných chemie a éček, výrobci některých léků,  fast-foody apod.  Dále výrobce rakovinotvorných osvěžovačů a vůní, výrobce různých cetek, bulvární tisk a bulvární pořady v elektronických médiích.

Velmi škodlivé:  50 – 90 % daní

Zatímco předchozí kategorie nebyla tak jednoduchá, v této měli studenti úplně jasno. Jednoznačně sem zařadili výrobce tvrdého alkoholu a tabáku. Dále výrobce a provozovatele hazardu, výrobce zbraní a drog. Politické strany by podle studentů neměly dostávat příspěvek od státu, ale platit vysoké daně za to, co předvádějí a škodí společnosti. Zdanili by také církve, protože nepřinášejí žádný hmatatelný užitek, navíc mnozí kněží przní děti a šíří tmářské ideologie.

Vadí vám pohled studentů? Jak byste rozdělili firmy vy? Jak byste je danili? Podle studentů by se kromě „etické stopy měla sledovat i „korupční stopa“ výrobků a služeb.