Jakou budoucnost dětem připravíte?

Škola, kterou dítěti vyberete, ho ovlivní na celý život. V poslední době se objevují články odborníků na management, kteří upozorňují, že končí éra korporátního kapitalismu a začíná éra kreativního kapitalismu. A v ní se dobře uplatní jen kreativní lidé. Čím dál více firem v inzerátech na zajímavé pozice uvádí důležitou podmínku – tvořivost. Podle předních světových odborníků se v nejbližších dvaceti letech budou nejvíce uplatňovat nejvíce tvořiví lidé. Ti ostatní budou pro ně pracovat. O budoucnosti dnešních dětí rozhoduje škola, kterou jim rodiče vyberou.

Nadšení, nuda či nenávist?

Málokdo z nás má příjemné vzpomínky na školu. Málokdo chodil do školy rád. Ze všech učitelů si obvykle si nejvíce pamatujeme jednoho kantora výjimečného, kterého měli všichni rádi a respektovali ho, pak jednoho učitele protivného, který všem znepříjemňoval život. Ostatní učitelé nám většinou splývají do jakési nejasné průměrné a nevýrazné šedi. Ti výjimeční často ovlivnili naše životy – jejich předmět jsme měli rádi, šel nám celkem snadno. Mnohé z nás výborný učitel získal pro svůj obor na celý život. Ovlivnil volbu naší profese. V podstatě všichni velikáni vědy a význační lidé ve vzpomínkách tvrdí, že výběr povolání ovlivnil učitel na základní či střední škole. Naopak, neoblíbení či nenávidění učitelé dokázali nám všem svůj předmět zošklivit často na celý život. A nejen předmět. Často celou školu.

Proč děti školu nesnáší?

Jednoznačně proto, že je nudná, někdy i krutá. Člověk ve škole stráví až 18 let a většinu času prožívá nejen nudu, ale u zakomplexovaných učitelů dokonce muka, traumata a deprese. Škola celým svým systémem, který se od dob Marie Terezie příliš nezměnil, ubíjí v dětech hravost, ničí jejich ideály, potlačuje individualismus, samostatné myšlení apod. Jak se takové děti mohou stát něčím výjimečným? Jak mohou být šťastné?

V mnoha institucích a firmách v USA si nedávno lámali hlavu nad tím, proč jsou v každé populaci pouze 2 – 3 % kreativních géniů. Až důkladné zkoumání v různých zemích přineslo překvapivou odpověď: klasický školský systém ubíjí tvořivost dětí. Psychologové zjistili, že dítě v okamžiku nástupu do základní školy má přibližně 90 - 95 procent vrozené kreativity. Když totéž „dítě“ opouští vysokou školu, zůstane mu pouze 13 až 20 procent původní úrovně kreativity. Výsledky šokovaly. Školství v dětech ničí zvídavost, touhu tvořit, objevovat a vynalézat. Zjištění, že škola – základní vzdělávací instituce pro rozvoj všech kvalit člověka - neplní svou funkci, otřásla odbornou i laickou veřejností. Žel, v Čechách, zemi Komenského, se o těchto otřesných výsledcích bádání nediskutuje, spíše převládá snaha řady učitelů udržet zhoubný rakousko-uherský systém školství při životě. Kde se však vzala ta tři procenta géniů? Kdo jsou? Obvykle jsou to velmi tvořivé děti, které jsou vnitřně tak silné, že škola nemůže jejich génia zničit. Často to jsou velmi odolní jedinci, kteří vždy byli jiní, vyčuhovali, měli jiné zájmy než ostatní, byli nezdolní vůči ponižování a urážkám učitelů. Tyto děti mají často už v dětství jasno, čím chtějí být a jdou tvrdě za svými sny a cíli. Zásluhu na tom mají hlavně jejich rodiče nebo jejich jakási archetypální „zabejčenost“.

Komenský se dočkal. Ne v Česku, ale v USA

V USA ve snaze zajistit si do budoucna dostatek tvůrčích odborníků se stovky význačných firem rozhodly v okruhu své regionální působnosti podporovat morálně i finančně školy, které budou učit kreativitě jako takové, a zároveň budou ostatní předměty vyučovat pomocí kreativních metod. Po výborných výsledcích těchto škol začala i vláda USA oficiálně podporovat výuku kreativity na všech stupních škol. Díky tomu se rozvoj všestranné tvořivosti v USA, a později i v Kanadě, velmi rozšířil. Odborná literatura je plna stovek příkladů úspěchů kreativních metod výuky. Srovnávací studie ukazují, že znalosti dětí ve školách, kde výuka kreativními metodami tvoří ucelený systém, prostupující osnovy všech předmětů, jsou o řády vyšší než ve školách, jež vyučují klasickým - zastaralým způsobem. To znamená, že děti v kratším čase získají mnohem více znalostí a dovedností s trvalým zapamatováním a schopností využít je tvůrčím způsobem v praxi. Tyto pokrokové školy si velmi rychle získaly kredit a studium v nich se stává věcí cti i zárukou lepšího uplatnění. Děti v nich touží po vědění, do školy se těší a jsou nesmírně aktivní. Místo aby se ulévaly, žádají učitele o více hodin povinných i nepovinných předmětů.

Aby ne, vždyť se učí Komenského metodou – hrou. Učitelé totiž využívají všechny moderní poznatky o akcelerovaném učení, o zapojování obou mozkových hemisfér či o vlivu dominantních kanálů vnímavosti na zapamatování. Pedagogové při výuce všech předmětů používají různé vůně, speciální hudbu, mnoho barev, výuku doprovázejí spoustou obrázků a filmů, nákresů i grafů. Děti se učí používat k učení i k vyjadřování myšlenkové mapy, dramatizovat učební látku, nemají problém s cílenou relaxací či naopak s koncentrací pozornosti a řízenou imaginací. Nejsou pasivními přijímači moudra učitelů, ale aktivními spolutvůrci výukového procesu. Na jedné straně nic nového pod sluncem. Vždyť od dob Komenského je známo, že mnohem snadněji a trvale si zapamatujeme informaci či událost, která má silný citový náboj a je pestrá. Do paměti vniká pomocí různých smyslových a emočních vazeb mnohem lépe, než suché informace pomocí drilu.

Avšak i v USA najdeme mnoho škol, které prosazují jen biflování faktů bez funkční gramotnosti je spojovat do nových konceptů. I v USA se hřbitovy plní nevyužitými talenty, protože nikdo nepoznal jejich nadání nebo jim škola a rodina nedala dostatek EQ na jeho postupné prosazení.

Jakou školu si vybrat v Česku?

Rodiče, jimž není lhostejná budoucnost jejich dětí, kteří pro ně chtějí vybrat to nejlepší vzdělávání, mohou i v ČR najít školu, která bude dítěti vyhovovat. Stačí například prozkoumat webové stránky škol, o nichž se často píše, jako o příkladech hodných následování. Velmi užitečné je si prohlédnout i webové stránky Přátel angažovaného učení – www.pau.cz. Tato organizace vznikla v roce 1994.  Založili ji učitelé, psychologové, školští inspektoři, rodiče dětí i přátelé školy proto, aby do škol zaváděli nové prvky výuky a učinili výuku pro děti zajímavou a přitažlivou. Členové PAU usilují o zefektivnění školské výuky a o vytvoření lidsky příjemné školy. Členové PAU se také přihlásili do evropského projektu RWCT – „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“, který má děti naučit řešit nové, nepředvídatelné problémy cestou jejich identifikace, analýzy a vyjednávání.

Pokud se rodičům nepodaří najít pro své dítě základní školu s tvořivými učiteli v místě bydliště, pak svou ratolest mohou přihlásit do různých kroužků, kde dítě může rozvíjet své zájmy a talent. Má-li dítě zájem o přírodní vědy či vědu a techniku vůbec, je velmi moudré jej přihlásit do sdružení AMAVET (www.amavet.cz), které vzniklo v lednu 1990 a dnes má 14 Center pro děti a mládež a cca 30 klubů při středních školách v celé ČR. Nejdůležitější aktivitou AMAVETu je vyhledávání a další rozvoj mládeže s technickým nadáním.  Mezi hlavní zájmové obory patří informační technologie, vědy o životním prostředí, biologie, astronomie a modelářství. Děti mají v AMAVETu  úžasnou zájmovou činnost, jezdí do světa na soutěže, rozvíjí se, a mnozí z bývalých členů zastávají v průmyslu i vědě významná místa.

Po skončení základní školy by rodiče měli svého potomka přihlásit na nějakou střední školu, která rozvíjí samostatné myšlení a tvořivost i za cenu internátního ubytování. Je lépe mít nadšené a motivované dítě s kupou ušlechtilých zájmů doma pouze na víkend, než ho mít doma celý týden, ale znuděné, otrávené, flákající se od ničeho k ničemu po ulicích s pochybnou společností. Právě trvalá nuda a vlivný vůdce party bývají ideálním impulsem k trestné činnosti, ničení majetku, k užívání drog.

Až dítě vyjde z motivující střední školy, bude si cíleně vybírat motivující vysokou školu, kde bude moci pokračovat ve studiu pomocí kreativních metod. Po vysoké škole si najde práci, v níž se bude moci seberealizovat. Navíc bude mít zdravé sebevědomí, což je do života asi ten největší vklad.