OSN bije na poplach a vyhlásila v Somálsku hladomor. Denně zemřou stovky dětí a desítky dospělých, protože nemají jídlo ani pitnou vodu. OSN potřebuje asi tři miliardy, aby nakoupila potraviny a distribuovala. Žel, proti pomoci stojí jak nefunkční stát, tak somálská odnož Al-Kaidy. Existuje způsob, který by dokázal Somálsku pomoci vyřešit problémy sucha a neúrody.
Zlikvidovat teroristy
Větší část Somálska postihlo obrovské sucho, v mnoha oblastech už rok nepršelo. Aby bylo možné v Somálsku začít s nějakým programem obnovy zemědělství, bylo by nutné, aby světové společenství dalo mandát NATO, aby tam „vyčistila“ zemi od zmatku, korupce, bojůvek, a pomohla s místních vlád vytvořit jednu novou. Proč NATO? Poněvadž jednotky Africké unie muslimské fundamentalisty nedokáží porazit.
Odsolování mořské vody
Nedostatek vody pro závlahy sužuje zemědělce v mnoha částech světa, nejen v Somálsku. Někde proto začínají ve velkém používat i odsolenou mořskou vodu. Například ve Španělsku končí každý pátý litr odsolené mořské vody na polích. Jako vždy si inspiraci můžeme vzít hlavně od Izraelců, kteří jsou na technologické špici. Řada velkokapacitních odsolovacích zařízení v Izraeli funguje. Avšak nestačí to.
Izraelská vláda včera schválila výstavbu největší továrny na odsolování mořské vody na světě. Chce tím řešit problémy v zásobování pitnou vodou. Počítá se s tím, že díky této továrně, která vznikne jižně od Tel Avivu, bude 40 procent pitné vody spotřebované v Izraeli v budoucnu tvořit odsolená voda. Odsolovací zařízení v Soreku bude po dokončení produkovat každý rok 300 miliard litrů vody. Výstavba bude trvat několik let, ale už od roku 2013 má zařízení ročně odsolit 150 miliard litrů vody.
Premiér Benjamin Netanjahu na schůzi řekl, že Izrael postrádá každý rok miliony metrů kubických vody, a že továrna v Soreku by tento problém měla vyřešit. Podle mluvčího vodního úřadu Uriho Šora potřebují izraelské domácnosti 700 miliard litrů vody. Zemědělství a průmysl pak spotřebují 450, respektive 100 miliard upravené vody. Izrael do zásobování vodou stále častěji zapojuje moderní vědu. Využívá doslova každou kapku, každý pramínek. Zavlažování řídí počítače, které přidělují každé rostlině a každému stromu tolik vody, kolik potřebuje.
V Izraeli se už voda odsoluje na několika místech. V Hadeře se vyrobí například 127 miliard litrů, v Aškelonou 120 miliard a dalších 45 miliard litrů v Palmahimu. Na vládní schválení čeká výstavba dalšího zařízení, které má vzniknout v Ašdodu. Pokrytí části spotřeby odsolenou mořskou vodou má snížit závislost Izraele na vodě odčerpávané z Jordánska a Tiberiadského jezera.
Izrael uvedl na pobřeží Středozemního moře u Aškelonu do provozu velkokapacitní zařízení na odsolování mořské vody s roční produkcí jedné miliardy kubíků.
Vodu, kterou Izrael poskytuje svým lidem jako pitná voda naprosto vyhovuje. Po ekonomické stránce je aškelonská stanice nejúspěšnější na světě. Náklady na jeden kubík se pohybují kolem půl amerického dolaru. Vzhledem k tomu, že spotřeba pitné vody v oblasti je nižší než výrobní kapacity stanice, využívají se přebytky odsolené vody k závlahám. Tolik Izraelská inspirace.
Odsolená mořská voda však není pro některé plodiny ideální. Odsolená voda sice postrádá škodlivé ionty sodíku a chlóru, ale zároveň s nimi při odsolování ztrácí i vápníkové, hořčíkové a síranové ionty, které jsou důležité pro růst rostlin. Na porostech zavlažovaných odsolenou vodou se záhy negativně projevil nedostatek hořčíku. Zemědělci museli přistoupit k hnojení, kterým chybějící prvek rostlinám nahradili. Také vápník a síranové ionty rostlinám chyběly a zemědělci jimi musí odsolenou vodu dodatečně „špinit“.
Každý den nerozhodného přešlapování vlád stojí stovky životů
Západní civilizace se přejídá a každý spotřebuje asi 300 litrů vody denně. Většina afrických dětí nemá ani litr denně. Co dělat? Sponzoři by měli ihned nakoupit odsolovací zařízení a umístit je v Keni vedle somálských hranic. Dále položit kilometry trubek a vytvořit zavlažovací síť. Až OSN „vyčistí“ Somálsko, pak zařízení postavit i tam. A trochu kreativní provokace na závěr: možná, že by se mohly využít i některé nápady na „Zalesňování Sahary“, které vymýšleli účastníci kurzu kreativity.
