Expedice za polární kruh - 4. část: jak jsme viděli polární záři

Naše putování se přehouplo do poslední třetiny a my jsme konečně dorazili do toho pravého kraje tisíců jezer. A taky jsme uviděli polární záři a málem i medvěda.

Předchozí (třetí) část expediční kroniky naleznete ZDE.

Ke starému srubu (10. den – 14 km)

Našim dnešním hlavním úkolem bude najít starý neudržovaný srub, který není ani zanesen v mapě, ale jeden z nás ví, kde by mohl být. Nejprve ale musíme přejít pár vršků a obejít velkou bažinu. Kolem šesté večer opravdu nalézáme ten starý srubík - měří asi 3x3 metry a je částečně zapuštěn v zemi. Zatápíme v kamnech. Je hrozná zima (asi 5 stupňů). Večer vylézá po 4 dnech zase slunce. Oheň nechce hořet (je tu jen dřevo z bříz). Ve 10 večer se poskládáme do srubu ke spánku.

K jezeru Suivakkojärvy (11. den – 12 km)

Vypadá to, že bude zase svítit slunce. Přecházíme přes vršky Appistunturit a Rahpesoari. Odpoledne přicházíme ke srubu u jezera Suivakkojärvi. Srub je částečně inovován s plynovým vařičem a kamny a je umístěn mezi dvěma velkými jezery na překrásném místě. U srubu je rozvodí řek - z každého jezera teče voda na jinou stranu. Odpoledne jdeme na procházku kolem jezírka. Je to poslední srub po cestě, zbytek nocí strávíme ve stanu.

K jezeru Kuivajärvy (12. den – 16 km)

Jdeme přes kopec k hlavní cestě a trháme borůvky. Vyšli jsme z hlavní části parku a nacházíme pokácené stromy - krajina nic moc. Jdeme po cestě a dále přes brod k silniččce . Následuje nepříjemný pochod po silnici 4-5 km k jezeru Kuivajärvi, kde táboříme pod stanem. Je tady spousta komárů (poprvé).

Stopy medvěda a poslední tábořiště (13. den – 7 km)

Ráno je pošmourno a nechce se nám vstávat. V poledne se celkem vyčasí a my odcházíme směrem k vrcholu Lammaspää (353,4 m), odkud je skvělý výhled na jezero, kde jsme tábořili a na kopce, kde jsme byli v minulých dnech. Vidíme i stopy medvěda (vypadá to, že méďa rychle zmizel někam mezi stromy) a vracíme se směrem k tábořišti u jezera, kde jsme jezdili na loďce první den. Večer je modro bez mráčku a v noci je děsná kosa.

Polární záře a začátek cesty zpět domů (14. den – 1 km pěšky, 524 km autem)

I ráno je opravdu velká zima. Balíme a přemísťujeme se na parkoviště, kde máme auto. Nejprve jedeme posbírat parohy, které jsme si schovali u silnice. Pak se vracíme do městečka Inari, kde nakupujeme suvenýry. Přes poledne návštěvujeme laponské muzeum a skanzen, kde konečně vidíme pravou polární záři (na velké fotografii). V místním kiosku si dáváme občerstvení (sobí pochoutka s brusinkami a bramborovou kaší). Po obědě vyjíždíme zpět směrem k polárnímu kruhu. Večer táboříme na odpočívadle u silnice.

(dokončení ZDE – 5. část: bakšiš)