- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Předchozí (první) část expediční kroniky naleznete ZDE.
Začátek putování v Lemmenjoki Njurgalahti (4. den – 86 km autem, 5 km pěšky)
Ve 3 hodiny ráno příjíždíme k městečku Ivalo. Právě se rozednívá a my musíme najít místo pro krátké přespání. Nakonec stavíme stan v lese za městem. V 10 hodin vstáváme a balíme naostro batohy. Svítí slunce, ale v momentě, kdy máme vše vybaleno na louce, přichází přeháňka. Když máme vše definitivně dobaleno a dosušeno, vyrážíme dál směrem na Inari, kam dojíždíme kolem 15 hodiny. V Inari nakupujeme poslední zásoby potravin a posíláme pohledy (je to nejsevernější místo naší expedice - 300 km za polárním kruhem). Úplnou náhodou tady potkáváme naše kamarády Máru s Géďou, kteří přiletěli do Helsinek letadlem a sem přijeli autobusem. Docela dobrý, potkat se za polárním kruhem! Protože autobus dál jim jede až další den odpoledne, bereme je i s batohy do auta a dál jedeme v šesti. Asi v 16:40 přijíždíme do Lemmenjoki Njurgalahti, které je našim startovním místem. Auto necháváme na parkovišti a startujeme naši expedici do divočiny. Cestu si zpestříme zastávkou u jezírka s loďkou, kde se projedeme. Ve 20 hodin jsme na tábořišti Sotkäjarvy (Jogakielas). Vaříme večeři (něco s křemenáči, kterých je všude dost). O půlnoci je ještě docela světlo a my jdeme spát.
Maddib Ravadas (5. den - 15 km)
Vstáváme docela brzy, balíme a snídáme. Asi v 11 hodin vyrážíme cestou nad řekou Lemmenjoki proti proudu. V Härkakoski přejíždíme loďkou přes řeku na druhý břeh. Poté zastavujeme u zlatonosné řeky a na tábořišti u potoka Ravadasjoki, kde vaříme oběd na vařiči. V 17 dorážíme na tábořiště Maddib Ravadas. K našemu překvapení je tady spousta stanů s výpravou dětí - snad půjdou dál po hlavním okruhu (opravdu šli). Stavíme stan na trochu odlehlém místě. K večeři je rizoto s křemenáči. Celý den bylo slunečno.
Přes kopec Latnjoavi ke srubu Vaskojoki (6. den - 18 km)
Dnešní den vystoupáme na druhý nejvyšší kopec našeho putování (Latnjoavi). Z tábořiště se vracíme zpět k lávce přes řeku a dál jdeme napravo od ní. Podél říčky stoupáme až pod vrchol Latnjoavi. Cesty definitivně zmizely a tak jdeme ve volném terénu. Dál pokračujeme až do sedla a poté na vrchol Latnjoavi (512 m). Vrcholové foto. Potkáváme 4 další turisty, kteří velmi pravděpodobně míří do stejného srubu jako my. Proto zrychlujeme sestup, nacházíme pěšinu, která vede naším směrem a nakonec nás dovede přes průlez v sobím plotě až ke srubu Vaskojoki. Odpoledne se koupeme v potoce u srubu, voda je ale děsně ledová. Večer si jeden nejmenovaný člen naší výpravy prohlíží mapu nad svíčkou a půlka mu ji shoří (té mapy). Naštěstí máme kopii…
Další články autora |
Hledáme 40 maminek, které s námi otestují probiotické kapky Kendamil. Tyto kapky jsou speciálně navrženy pro péči o střevní mikroflóru vašich...