Lékaři sprostě vydírají

Nemám rád vyděrače! Ať už se jedná o jakoukoliv skupinu lidí, která si bere za rukojmí ty ostatní. Chápu, že když za svá práva stávkují tramvajáci nebo železničáři, nemohu používat veřejné dopravní prostředky, ale musím použít vlastní. Je to nemilé, ale lze si poradit.

Když však vydírají lékaři a hrozí odchodem do zahraničí, pacienti, tedy my lidé ostatní, si alternativu zvolit nemůžeme. Navíc jejich požadavky jsou podle mého názoru nehorázné. Nejenom, že požadují, aby měli, kromě politiků, jako jediná profesní vrstva ve státě od nástupu po škole platy srovnatelné ze západem, ale navíc, a to je na celé záležitosti nejhorší, požadují, aby po stažení výpovědí, měli svá místa zajištěná i nadále. Dělal jsem před nedávnem rozhovor s jedním známým a významným lékařem. Ptal jsem se ho, co na lékařské výpovědi a požadavky říká. Sdělil mi, že hrozí odchodem spíše ti horší lékaři, takoví Cvachové, protože opravdu dobrého lékaře si ředitelé nemocnic spíše předcházejí a také ho dobře zaplatí. Nesouhlasil s jejich požadavky, i když připustil, že lékaři jsou u nás, na rozdíl od západu, placeni špatně. Jenomže nejenom oni. Všichni jsme za svou práci, odpovídající množstvím a kvalitou té na západě, placeni velmi špatně. Od popelářů počínaje, lékaři konče. Ani argument, že se lékaři musejí celoživotně vzdělávat neobstojí, i taková účetní, při stále se měnících účetních zákonech, musí jejich novely novel a dodatky dodatků neustále studovat, aby mohla svou práci vykonávat dobře. A neslyšel jsem, že by chtěli odcházet na západ. I ostatní profese, pokud chtějí jejich příslušníci obstát v tvrdé konkurenci pracovních poptávek, musejí při práci vstřebávat stále nové a nové informace, takže nejen lékaři.

Domnívám se, že naprostá většina lékařů, která dala výpovědi, ani ve snu nepředpokládala, že by skutečně odešla. Jednak velmi mnoho z nich nemá dostatečné jazykové znalosti a za druhé, i na tom západě, a určitě daleko tvrději nežli u nás, funguje výběr. Na dobře placená a odpovědná místa se dostanou opravdu jenom ti nejlepší a lékaři to věděli, takže jenom vydírali. Stát, ředitele nemocnic, ale především nás, pacienty. Už nyní některé nemocnice oznámili, že kvůli předpokládanému odchodu lékařů, oznamují pacientům, že se jejich plánované operace odkládají. A to i přesto, že vedení neví, zdali lékaři opravdu odejdou či nikoliv. Já se domnívám, že nikam nepůjdou a ani nechtěli.

Vydírající lékaři pracují ve státních zařízeních, dnes už jich je jen něco přes polovinu, ten zbytek už je privátních, a tady lékaři odchodem nehrozí, poznali totiž, co to je tvrdá obchodní politika majitelů nemocnic. Jeden příklad. Před časem Středočeský kraj privatizoval řadu nemocnic, tedy privatizoval, prodal je za směšné ceny, takový obyčejný tunel v podání tehdejšího vedení kraje ODS. Lékaři v jedné ze zmiňovaných nemocnic privatizaci vítali a podporovali. A výsledek? Téměř okamžitě jim byla mzda snížena o padesát procent a bylo jim nabídnuto, že pokud  se jim to nelíbí, mohou odejít. Následně byla nemocnice dokonale vytunelována, změnil se majitel, který tunel dokončil. Nemocnici hrozilo uzavření. Naštěstí ji získal další majitel, který ji postupně oddlužuje a chce získat zpět ztracenou důvěru pacientů. Lékařům bylo sděleno, že oproti státním zařízením budou muset vydržet snížené platy. A lékaři zůstali, chvála jim. A proč o tom vlastně v souvislosti s požadavky lékařů píši? Mám totiž obavu, že se vláda a ministerstvo zdravotnictví lékařské revolty a vydírání chytí a řekne si, že je třeba zprivatizovat i ten zbytek státních nemocnic a s ním samozřejmě i zdravotní pojišťovny. A tunel a la Česko se opět rozjede. A z toho mám strach, ne ze zprivatizovaných nemocnic, ale z pojišťoven. Pak by se totiž léčilo podle toho, jak má který pacient plnou peněženku. Ten, kdo by peníze měl, by péči dostal, ti chudší a chudí by mohli pokapat, z nich by přeci majitelé pojišťoven neměli vůbec nic.

Mám proto návrh pro vládu i ministra zdravotnictví. Zrušme všechny možné i nemožné zdravotní pojišťovny a slučme je do jedné jediné, garantované a kontrolované státem. A rázem bude ve zdravotnictví daleko více peněz. Ušetří se miliony na provozu, další miliony na mzdy i nesmyslně vysoké odměny manažérům, vždyť jsou placeni z peněz, které lidé na zdravotnictví dávají ze svého. Musí.

A na závěr. Kdybych, nedej Bože, potřeboval péči lékaře v nemocnici, ptal bych se, zdali mne nebude operovat někdo z těch, kdož mě nyní vydírá. K němu na stůl bych jít nechtěl, prostě lékařům, kteří vydírají, už nevěřím.