- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ten člověk vážně uvažuje, že dotyčnou krásnou západoněmeckou slečnu pojme za manželku a přitom ani nezná její příjmení??? Pan autor blogu je buď dobrý "humorista", anebo ten jeho kamarád není svéprávný...
Hodně ošklivé, nedůstojné muže. Shakespeare to tupcům převyprávěl.
Četlo se to dobře. Ale to je tak vše. Věřím tomu stejně jako každé jiné pohádce. Pokud bych nezažil dobu StB a neznal jejich metody "přátelských" pohovorů a neznal historii té paní, asi by se mi to i líbilo
Něvěřím tomuto "příběhu" a pokud by se stal tak ten pán byl trošku zbabeělec. Jinak ta slovní ekvilibristika níže >>> "zrejmne ? ! " a "Reynharda Heydericha" je okouzlující !
Hezky napsane, ale jsem asi staromilec a tak mam porad radeji tu o Budulinkovi...
zrejmne to neni pravdive, ale je to hezky napsano.
Strašně hezky se ten Váš článek čte a podotýkám, že v době, o které píšete se mnou ještě táta běhal po hřišti (jsem ročník 1965), ale zase na druhou stranu jsem se stal takovým amatérským badatelem ohledně Reynharda Heydericha a vím, že jeho ženu Linu se pokoušeli nějakým způsobem vypátrat naši publicisté. Oni jí v Německu vypátrali, ale ve své podstatě z toho vznikly asi dve fotografie a Lina si je k tělu vůbec nepustila - spíš bych řekl, že je vyhnala. Připadá mi krajně nepravděpodobné, že jeho dcera by dobrovolně vycestovala do Prahy, připadá mi nepravděpodobné, že by jí sem v té době vůbec pustili. Vždyť by mohlo dojít k tomu, že by chodila po stopách otce, tam by určitě hrozilo, že by navštívila Panenské Břežany, že by navštívila místo atentátu, že by se vypravila do nemocnice, ve které zemřel. Vymyslet toho jde spousta dalšího. Nevím, nebyl jsem u toho, ale moc tomu příběhu nevěřím.
to jsou ty stare rozpory, rozum versus emoce, a nikdo to neda vzdy dohromady, ani ten nejchytrejsi clovek.
Tak toto bych zpochybnil jako novinářskou nadstavbu. StB velmi dobře věděla, komu dává vízum a případný poplach, tedy s nějakou reakcí někoho z obětí Heydricha, by mohl nastat, pokud by někdo znal identitu té paní. Těžko jí mohl někdo poznat po mnoha letech, identitu znala jen StB. Musela by jí někomu říci. Za další, dámě vůbec nemusela povolit vízum, pokud očekávali problémy, za třetí, ta enderačka musela být dobře prověřená, když jí nechali se volně stýkat s osobou, která mohla být nějakým rizikem. Pochybuji, že bezpečnostním. Možná mohla sloužit k nějaké budoucí provokaci nebo zpravodajské hře.
A nakonec, StB kolem 60. roku nebyla organizace strejců, nebo strejců ano, ale žádných přátelských žvanilů. Spíše by se snažila této situace využít, pokud by zájem měla a tomu pánovi by řekla, tady je papír a budeš popisovat, vše co vidíš a slyšíš. Žádné dobrácké poklepávání a varování.
Osobně si myslím, že by si STB kolem r.1960-1 popovídala s kamarádem ne tak přátelsky. Každý styk se západní osobou musel přece dokumentovat. Nevím z hlavy přesně - teď se tu nějak chtěl angažovat (zámek v Břežanech) syn Heydricha nebo Franka, vypadalo to, že to myslel upřímně.
Heydricha - bylo to sídlo pana otce.
A i když to myslel možná upřimě tak nepatřičnost z toho přímo stříkala. Stejné jako kdyby chtěl syn Hanse Franka opravovat Waršavu nebo vnuk Barbieho opravit bývalé sídlo gestapa v Lyonu.
Jinak STB navzdory dnešním představám patrně stejně jako všechny jí podobné organizace nezačínala hned každého mlátit mezi dveřmi