Ani zapnutá kapsa neodradila romské zlodějky

O romské kriminalitě se již popsaly stohy papíru. Je to tak všeobecně známý fenomén, že to ví celý národ, až na několik, především vládních, úředníků. Už se mi o tom nechtělo ani psát.

Minulý týden se však na mne obrátila důchodkyně z Káraného a její případ byl tak otřesný, že jsem se rozhodl  o něm informovat. Nejen zde, na blogu, ale i v regionálním tisku. Paní N. P. (jméno i adresu mám k dispozici, ale plním její přání, abych je nezveřejňoval z pochopitelných důvodů) si v pátek 7. října vyzvedla z bankomatu polovinu svého důchodu a s manželem se vydala nakoupit na celý týden do brandýského Penny Marketu. Nakoupila, zaplatila a postavila se do fronty v masně. Vědoma si toho, že se v supermarketech krade, nenechávala peněženku ani v nákupní tašce, ale ani ve vozíku, který jí vozil manžel, též důchodce, ale uložila si peněženku do kapsy v bundě a navíc ji zavřela zipem.

Vraťme se nyní o den nazpátky. Ve čtvrtek 6. října navštívila obchod skupinka Romů a kradla vystavené zboží. Ostraha však byla ostražitá, Cikány polapila a přivolaný vedoucí jim nakradené zboží odebral. Poté ostraha zloděje vyvedla ven. Jenomže v pátek, den poté, tam byli Cikání zpátky. Tentokrát s jinou taktikou.

A jsme zpět v pátku. Důchodkyně N. P. stála ve frontě a před ní nakupovala Cikánka. Další ze skupiny stáli opodál. Cikánka se začala s prodavačkou velice hlučně dohadovat o ceně za zakoupené zboží, ostatní se přidali a přilepili se těsně za naši důchodkyni. Šermovali rukama, křičeli a do paní neustále vráželi a strkali. To vše za dohledu ostrahy. Nakonec se skupina cikánů (označení Rom používám jen u slušných lidí) bez zaplacení, ale i bez zboží vytratila ze supermarketu. Paní N. P. si objednala, otevřela stále zapnutý zip u kapsy – a ejhle, peněženka i se dvěma a půl tisíci korunami důchodu byla ta tam. Starý, ale stále osvědčený trik, že?

 Přivolaný vedoucí obchodu prohlásil, že ochranka nehlídá peněženky kupujících, ale zboží. „Připadalo mi to, že ochranka hlídá zboží před námi, kupujícími,“ řekla mi nešťastná paní.

V peněžence měla nejen peníze, ale i občanský průkaz, zdravotní kartu a hlavně kreditní kartu. Manžel okamžitě kartu zablokoval a vydali se spolu na policii. Policisté krádež sepsali, vystavili potvrzení o odcizení občanky a řekli jí, že se jim zloděje zcela určitě dopadnout nepodaří. Pravděpodobně se o to ani nepokusí, i když v obchodě jsou umístěny kamery. A nakonec paní policisté sdělili, že v tento den se jim přihlásili další tři okradení zákazníci různých supermarketů.

„S oběma důchody vycházíme jen tak tak. Na nové zimní boty pro nás oba šetříme už od jara. A teď na ně nebudeme mít. Když poplatíme všechny poplatky na bydlení, zbývá nám už velmi málo peněz. Tak proč už konečně někdo s těmi cikánskými zloději nic nedělá?“ Při těchto slovech měla N. P. v očích slzy.

Mám letitou kamarádku, Boženku. Občas se vídáme, zajdeme na kávičku a pěkně si popovídáme. Je už dlouho v důchodu, ale stále pracuje, uklízí v bance. A je to Romka. Ano, Romka, protože to je slušný člověk. A tak jsem ji zavolal s řekl jí co se té starší paní přihodilo. „Mezi cigány je to běžné, krádež je pro ně něco docela normálního. Po celý život mně moji příbuzní nadávají, že jsem černý gádža proto, že jsem celý život pracovala. Mám po manželovi dva domky (byl to Čech), v jednom bydlí dcera s rodinou, ve druhém já. Dcera má maturitu a pracuje na Městském úřadu, její manžel slouží u Hradní stráže (taky je roduvěrný Čech). Celá léta, od smrti manžela, mě moji příbuzní vyhrožují, že když jeden domek neprodám a peníze jim nedám, tak mi oba domy podpálí. Nahlásila jsem to na policii a zatím se, zaplaťbůh, nic nestalo, ale ze svých příbuzných mám neustále strach,“ říkala mi Boženka.

Mimochodem, léta, ještě i v důchodu, pracovala na zámku a všichni ji měli a mají rádi. A nikomu vůbec nevadí, že je Romka. Tak jakýpak rasismus v Čechách? 

Nejsem příznivcem pozitivní diskriminace, jsem příznivcem rovného přístupu ke všem. Kradeš? Půjdeš do vězení! A že je málo míst ve věznicích? Tak ať si vězni sami postaví věznici novou na zelené louce.

Dokud budou Romové privilegovaným etnikem, vědomi si své beztrestnosti, situace se nikdy nezlepší. A není to o českém rasismu, rasisti, a to extrémní, jsou samotní Romové. Vždyť když je kvůli krádežím ostraha vyhazovala z obchodu, všichni do jednoho křičeli, jako když je na nože bere, že je to rasismus.

Opravdu rasismus?